Plzeňské archivy obsahují hojné zmínky o tulácích a žebrácích a také o těch, kteří s nimi měli soucit. V lidumilnosti se předháněla vrchnost i obyčejní soukromníci.
V nejjihovýchodnějším cípu Moravy, v Bílých Karpatech, se masopustu říká fašank a hlavní roli v něm paradoxně nehrají masky, ale šavle a meče.
Den před jeho 52. narozeninami se podíváme na anglického zpěváka a textaře Jamese Blunta.
Písničkář, autor často křehce-melancholických songů, kytarista, hráč na foukací harmoniku Karel Markytán byl v roce 1977 zakládajícím členem folk-rockové kapely AG Flek.
Obřadní síň olomoucké radnice, přelom 70. a 80. let, nevěsty, ženichové a svatebčané. To jsou kulisy povídky Sylvy Fischerové s názvem Poetka.
Herec Alan Rickman se narodil 21. února 1946. Výrazná persona britského filmu i divadla. Muž který se od shakespearovského divadla dostal až mezi hollywoodské hvězdy.
Poslechněte si fejeton Radka Štěpánka Paměť v době nesnází nebo rozhovor Nikol Novákové s egyptským básníkem Mohsenem Mohamedem.
Za několik dní, 25. února 2026, by bylo v minulých desetiletích patrně nejvíce respektovanému českému hudebnímu publicistovi a kritikovi Jiřímu Černému devadesát let.
Literární vědec Eisner charakterizoval Huga von Hofmannsthala jasně: „Poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prozaik, jehož předkem byl jihočeský Žid.“
Poetickou hru o harmonii v našem rozporném světě napsal autor v roce 1971 a o rok později ji uvedl západoněmecký rozhlas. V češtině zazněla poprvé až po revoluci.
Nejslavnější český dirigent Jiří Bělohlávek zemřel 31. května 2017. V únoru si připomínáme 80 let od doby, kdy se v Praze Jiří Bělohlávek narodil.
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá spisovatelka a novinářka Svatava Antošová.
Láska, hlína, rýč – tak může podle písničkářky Rozálie Havelkové ve zkratce končit vášnivý vztah. Jaké bylo vrátit se na pódium po téměř půlroční cestě kolem světa?
Životní peripetie Zdeny Salivarové Škvorecké se staly námětem jejího románu Honzlová, kterým se zařadila mezi nejvýznamnější české poválečné spisovatele.
Věřím, že nejsem arogantní, blazeovaná a sama o sobě tak přesvědčená, jako operní divy bývají, říká Dagmar Pecková. Co v hudebním provozu z duše nesnáší?
Žili jsme v jedné zemi, ve společném království, monarchii, státě. Žili jsme v souladu i v rozepřích a k dorozumění nám nesloužil jeden jazyk. Ale oni byli vždy „spojnicí“.
Texty novinářky, spisovatelky a překladatelky z její novinářské tvorby se věnují „drobným“ všednodenním jevům a společenským typům, některé reagují i na zlomové události.
V roce 1990 se detektiv Krauz musí vypořádat jak s komunistickou minulostí policie, tak s velkou amnestií, kdy propuštění dvou těžkých zločinců vyústí v bestiální vraždu…
