Krašský ovčák / krašský pastevecký pes

21. září 2010

Kategorie Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

Krašský ovčák je navzdory svému jménu plemenem spíše pasteveckým než ovčáckým, protože jeho úkolem po staletí bylo stáda především střežit a bránit. Pochází z oblasti pohoří Kras ve Slovinsku. První písemná zmínka o plemeni je už z konce 17. století. Plemeno a jeho standard byly oficiálně uznány roku 1939 na valném shromáždění FCI ve Stockholmu pod jménem ilyrský ovčák. Na valném shromáždění FCI v roce 1948 v Bledu (Slovinsko) byl standard doplněn a plemeno znovu uznáno, avšak až do roku 1968 bylo označováno jako "šarplaninec". Teprve tehdy došlo k definitivnímu oddělení obou plemen.

Popis: Středně velký, harmonický, robustně stavěný svalnatý pes se středně dlouhou srstí. Hlava odpovídající tělu, ani jemná, ani hrubá, suchá, s mírně vyjádřeným stopem. Čenich středně dlouhý, postupně se zužující. Oči mandlového tvaru, daleko od sebe. Uši středně velké, ve tvaru písmene V, poměrně daleko od sebe. Krk široký, silný, dobře osvalený. Hřbetní linie rovná nebo mírně spadající. Ocas pevně nasazený k tělu, v normální poloze šavlovitý, na špičce často s malým háčkem. V pohybu se zvedá k linii hřbetu nebo mírně nad ni. Pohyb harmonický, pružný, dobře koordinovaný. Srst hustá, dlouhá (na hlavě, přední straně uší a přední straně končetin krátká), rovná, s hustou podsadou. Zbarvení ocelově šedé s tmavou maskou.

Charakteristika: Patří k nejmenším pasteveckým psům, schopností hlídat svěřené území, zvířata či osoby se však ostatním plně vyrovná. Při útoku dokáže být velmi razantní. Mimo svěřené teritorium však na cizí psy ani lidi většinou vůbec nereaguje. Má vyrovnanou, přiměřeně ostrou, odvážnou povahu, avšak není útočný a v běžných situacích působí téměř dobromyslně. Pánovi je sice velmi oddaný, nikdy však slepě poslušný. Vždy si zachovává svou osobnost. Nepodplatitelný a nedůvěřivý k cizím, příjemný společník, který si ale udržuje svoji individualitu.

Zvláštní nároky: Není vhodný ke klasickému výcviku, protože nesnáší dril a nechce se nesmyslně podřizovat. Důsledné výchovy a dobré socializace se mu však dostat musí. Ocení celoroční ubytování pod širým nebem. Pokud má k dispozici velký pozemek, který hlídá, nevyžaduje dlouhé procházky ani jiné intenzivní zaměstnání.

Užití: K ochraně stád dobytka a majetku, dnes častěji užíván jako hlídací pes a obránce, dobře se hodí k ostraze rodinných domů, ale i rozsáhlých objektů, vždy však s pořádným oplocením. V poslední době se stává také rodinným psem a společníkem.

Výskyt: Celkově se počet krašských ovčáků chovaných v celém světě odhaduje na něco přes tisíc. Vzácně se chová i u nás, už bylo odchováno několik vrhů.

Možná záměna: Velmi se podobá příbuznému šarplaninci, od něhož se liší především výrazně nižší kohoutkovou výškou (cca o 10 cm).

pes: 57 - 63 cm (ideálně 60 cm)
fena: 54 - 60 cm (ideálně 57 cm)

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková