Jihoruský ovčák
Má asijský původ, zabydlel se v jižních oblastech Ruska a na Ukrajině, v Kazachstánu, na Krymu a na Kavkaze. Na jeho formování údajně měli podíl i pastevečtí psi ze Španělska, kteří sem byli dovezeni zároveň s novým ovčím plemenem merino. Ve své vlasti se dlouho rozvíjel v izolaci, a uchoval si tak relativně přírodní podobu. K uznání ze strany FCI došlo teprve nedávno, na konci minulého století.
Popis: Poměrně velký, silný a mohutný pes obdélníkového formátu, s delší srstí, která pokrývá celý povrch těla včetně obličejové partie. Uši malé, trojúhelníkové, zavěšené. Tělo suché, tvrdé, svalnaté a kostnaté. Ocas zavěšený a dlouhý, dosahuje až k hleznům a na konci zatočený. Srst není tak dlouhá a bohatá jako u bobtaila (požaduje se délka 10 - 15 cm), hrubá a mírně zvlněná. Zbarvení: šedé, čistě bílé nebo bílé se žlutavými nebo šedavými, málo výraznými skvrnami.
Charakteristika: Činorodý pes rychlých reakcí. Ostrý, někdy až se sklonem k agresivitě. Cítí-li, že je on nebo svěřený majetek v ohrožení, bez váhání zaútočí. K cizím lidem je krajně nedůvěřivý. Vzhledem k extrémním podmínkám prostředí i klimatu, v nichž byl ve své vlasti nucen žít, se vyvinul v mimořádně otužilé, odolné a životaschopné plemeno.
Zvláštní nároky: Hodí se výhradně pro zkušené kynology. Pánovi je bezmezně oddán, věrnost jednomu člověku prý byla na překážku jeho uplatnění v armádě. Měl by být chován celoročně venku na rozlehlém pozemku. Srst vyžaduje pravidelnou péči.
Užití: Spolehlivý hlídač vhodný ke střežení velkých pozemků, objektů apod.
Výskyt: U nás se poměrně rychle rozšířil, stále však patří k méně početným plemenům.
Možná záměna: S bobtailem, od něhož se liší méně bohatou, hrubší, zvlněnou, ale nikoli chundelatou srstí.
pes: více než 65 cm
fena: více než 62 cm
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
