Irský setr červený
Jako všichni setři navazuje na španěly, kteří byli v minulosti kříženi se starými španělskými ohaři zhruba typu dnešních perdigueirů. Původně se vyskytoval jen v bíločervené barvě (tato barevná varieta je dnes považována za samostatné plemeno), byl masivnější a méně elegantní. Do dnešní podoby se stabilizoval v okolí Dublinu na přelomu století.
Popis: Velký, nápadně elegantní a ušlechtilý pes s mírným výrazem. Hlava dlouhá a suchá, ne však úzká, s hlubokým a takřka kvadratickým čenichem. Oči hnědé. Uši středně velké, jemné, nasazené nízko a vzadu, s dlouhou, hedvábnou srstí. Krk lehce klenutý, středně dlouhý a silný, bez laloku. Tělo s co nejhlubším, vepředu užším hrudníkem a dobře klenutými žebry, poskytujícími dostatek prostoru pro plíce. Končetiny rovné, svalnaté, s malými tlapkami. Ocas středně dlouhý, nízko nasazený, nesený v rovině hřbetu nebo níže, s " vlajkou". Srst dlouhá, hladká, přiléhavá, krátká jen na hlavě a na předních stranách končetin. Zbarvení: sytě zlatě kaštanové, bez stopy černé.
Charakteristika: Velmi živý, bujný a vášnivý lovecký pes s nezávislou povahou. Miluje volný pohyb v přírodě, s nadšením se věnuje lovu. Doma je milý, přítulný a hravý.
Zvláštní nároky: Potřebuje extrémně mnoho pohybu. Zvládnout jeho temperamentní povahu není snadné, proto je třeba ho od útlého mládí podrobovat důsledné výchově. Srst je nutno pravidelně pročesávat.
Užití: Všestranný lovecký pes efektního způsobu práce. Dnes je častěji držen jako atraktivní, i když náročný společník.
Výskyt: Ve světě i u nás poměrně běžný.
Možná záměna: U irského setra vzhledem k typické mahagonové barvě nepravděpodobná.
pes: 27 - 32 kg, 62 - 66 cm
fena: 27 - 32 kg, 57 - 61 cm
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
