Irský červenobílý setr
I když je dnes všeobecně známější a rozšířenější červený irský setr, je téměř jisté, že červenobílé zbarvení je původnější. Od konce 19. století červený setr postupně zastiňoval červenobílého, který se stával čím dál tím vzácnější, až se nakonec mělo za to, že plemeno zaniklo. K jeho znovuoživení začalo docházet až ve 20. letech 20. století, nikdy se však už "nedotáhl" na červeného irského setra.
Popis: Silný, harmonicky stavěný, spíše atletický pes. Lebka střechovitě klenutá, bez výrazného týlního hrbolu, jak ho vidíme u irského červeného setra. Čenich ostře řezaný. Uši zavěšené v linii očí, správně vzadu, přiléhají v celé délce k hlavě. Krk středně dlouhý, velmi svalnatý, ale nikoli hrubý, mírně klenutý, bez jakékoli tendence k laloku. Tělo silné a svalnaté. Hřbet dobře osvalený a silný. Hrudník hluboký, sklenutými žebry. Ocas středně dlouhý, dosahující nedále k patnímu kloubu, nesený v úrovni hřbetu nebo pod ní. Pohyb dlouhý prostorný lehký klus, harmonický a účinný. Srst dlouhá a hedvábná (praporce) na zadní straně předních i zadních nohou a na vnější straně uší. Zbarvení červenobílé. Základ bílý s jasně ohraničenými červenými plotnami. Bílá a červená mají být tak živé a výrazné, jak jen je to možné.
Charakteristika: Aristokraticky působící, temperamentní a čilý pes. Půvabný, přátelský a milý, ale zároveň také rozhodný, odvážný a velmi pracovitý.
Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu. Zvládnout jeho temperamentní povahu není snadné, proto je třeba ho od útlého mládí podrobovat důsledné výchově, zvláště nácviku přivolání. Srst je nutno pravidelně pročesávat a po návratu z terénu zbavovat nečistot.
Užití: Lovecký pes pro lov se střelnou zbraní, vyšlechtěný především pro práci v poli. Pracuje jemně, jistě a je dobře ovladatelný.
Výskyt: Vzácný. Dovezen už byl i k nám.
Možná záměna: S německým dlouhosrstým ohařem, který však je hnědý nebo hnědobílý.
pes: cca 27 - 32 kg, 62 - 66 cm
fena: cca 27 - 32 kg, 57 - 61 cm
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
