Ibizský podengo krátkosrstý
Tento primitivní chrtovitý pes pochází z Baleárských ostrovů (z Mallorky, Ibizy, Menorky a Formentery). Jeho předkové se sem pravděpodobně dostali s Féničany a Kartáginci z Afriky, protože v Egyptě byla nalezena několik tisíc let stará vyobrazení podobných psů. Je typickým zástupcem tzv. primitivních plemen, v původní starobylé podobě se zachoval prakticky až do dnešních dnů.
Popis: Velký vysokonohý chrtovitý pes. Hlava dlouhá, úzká, kuželovitá, velmi suchá a poměrně malá. Mozkovna dlouhá a plochá, čenich dlouhý a úzký. Oči malé a šikmé, jantarové či karamelové barvy, s nedůvěřivým až plachým pohledem. Uši středně velké, velmi pohyblivé, vždy vztyčené. Tělo kompaktní, mírně obdélníkového rámce. Pevný a rovný hřbet. Hluboký, úzký a dlouhý hrudník, břicho mírně vtažené. Ocas nízko nasazený, dlouhý. Pohyb elegantní, pružný. Srst krátká, hladká. Existuje i drsnosrstá a dlouhosrstá varianta. Zbarvení nejlépe červenobílé barva, červené nebo bílé. Béžová barva je povolena, jedná-li se jinak o výjimečně dobrého jedince, ale nikoli u hladkosrsté variety.
Charakteristika: Rozený individualista. Introvertní, uzavřený a k cizím nedůvěřivý pes, I k svému pánu si většinou zachovává určitý odstup. Je nesmírně rychlý a obratný, má velmi silně vyvinutý lovecký pud.
Zvláštní nároky: Neobvyklá povaha, značná nezávislost a lovecká náruživost z něj činí na držení náročného psa, který se hodí jen pro zanícené příznivce. Potřebuje hodně pohybu, který však není lehké mu poskytnout.
Užití: Původně se užíval k lovu divokých králíků. Na rozdíl od většiny chrtů má stejně dobře vyvinutý sluch, zrak i čich. Dnes je mimo svou vlast chován jako exkluzivní společenský pes.
Výskyt: Celosvětově vzácný, u nás se vyskytuje jen ojediněle.
Možná záměna: S faraonským chrtem, od něhož se liší buď celkovým zbarvení, nebo větším podílem bílé barvy v srsti.
pes: cca 22 kg, 66 - 72 cm
fena: cca 19 kg, 60 - 67 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
