-
Osudy Vladimíra Hausera. Rozhlasové vzpomínání herce, dlouholetého člena Divadla Husa na provázku
Vladimír Hauser (nar. 1955 v Brně) vypráví o svých rodičích, studiích na brněnské konzervatoři a dlouholetém angažmá v jednom z nejvýznamnějších divadel v České republice.
Osudy Věry Šťovíčkové-Heroldové. Vzpomínky rozhlasové novinářky a překladatelky
Věra Šťovíčková-Heroldová (1930–2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Poslechněte si její vzpomínky.
Osudy Jana Petránka. Rozhlasové vzpomínky novináře a disidenta
Rozšafným vypravěčem i věcným komentátorem dokázal být novinář, publicista a rozhlasový redaktor Jan Petránek. Poslechněte si jeho Osudy.
Jiří Dienstbier, rytíř ducha. Výběr ze života novináře, politika, disidenta a ministra zahraničí
Výběr několika kapitol ze života novináře, rozhlasového zpravodaje, politika, disidenta, chartisty, senátora, ministra zahraničí.
Od rudé Rity k první demokratické velvyslankyni v USA. Osudové ženy: Rita Klímová
Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku.
Pro jedny nehodná baba, pro druhé femme fatale 16. století. Osudové ženy: Johana Krajířová z Krajku
Žila v době plné náboženského napětí. Přesto se nebála a v roce 1512 konvertovala k jednotě bratrské. Odvážná byla i u zemského soudu, kde hájila svá práva ženy-vdovy.
Osudy Aleny Wagnerové, spisovatelky ze skupiny Šestatřicátníků
Rozhlasové vzpomínání na dávná přátelství, odchod ze socialistického Československa i rozčarování nad životem v Německu.
Dcera jí zemřela hlady. Manželství stálo život i ji. Osudové ženy: Marina Cvětajevová
Ruská básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií.
Falešný sňatek, potrat i půl života mimo domov. Dala mu vše. Osudové ženy: Slávka Peroutková
S ženatým Peroutkou žili odděleně. Fingovala sňatek, podstoupila potrat, Peroutku následovala do Anglie, Kanady i USA a 42 let žila mimo domov. Starala se i o jeho odkaz.
Osudy Evy Rejškové. Rozhlasové vzpomínání folklorní tanečnice, choreografky a pedagožky
Eva Rejšková je legendou českého folkloru. Její jméno je spojeno se Souborem písní a tanců Josefa Vycpálka, jehož repertoár formovala od konce 60. let až do roku 1992.
Ukázala Čechům, že animovaný film není jen groteska. Osudové ženy: Irena Dodalová
Byla první, kdo české veřejnosti představil kreslený film, do té doby známý a spojovaný s americkou groteskou. Prošla Terezínem. Znovu se dokázala prosadit v exilu.
Dobyla svět módy, Československo na ni ale zapomnělo. Osudové ženy: Lída Ascher
Lída Ascher spolu s manželem vybudovala firmu světového formátu. Jejich látky udávaly tón módním domům a staly se synonymem kvality a neotřelého textilního designu.
Provinila se tím, že měla ráda svého muže. Osudové ženy: Josefa Slánská
Od mládí věřila komunistickým ideálům. Po procesu se svým manželem Rudolfem Slánským byla sama vězněna v Ruzyni, nikdy se ho ale nezřekla.
Velký muž z malé země uprostřed Evropy, který si neustále plní své sny. Osudy Steva Lovečka Lichtaga
O své životní cestě za sny vypráví herec, závodník, filmový producent, režisér, oceánolog a spisovatel.
„Šťastná to žena.“ Údajná autorka výroku byla nešťastná. Osudové ženy: Kateřina Vilemína Zaháňská
V Babičce Boženy Němcové je to milá kněžna, pečující o komtesu Hortensii. Vilemína Zaháňská měla ve skutečnosti jen jedno nemanželské dítě, které navíc musela dát k adopci.
Do prestižní galerie navezla seno a slámu. Osudové ženy: Zorka Ságlová
Výstava Zorky Ságlové ve Špálově galerii v roce 1969 předběhla svou dobu. Tehdy narazila na odpor a nepochopení, dnes je považována za průkopnici land-artu u nás.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- …
- následující ›
- poslední »
Tématické podcasty
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.