Hovawart
Plemeno vzniklo uměle na počátku našeho století s cílem znovu vytvořit starého německého selského psa. Jméno plemene pochází ze staré němčiny a znamená "strážce dvora ("Hova" znamenalo dvůr a "wart" je výraz pro hlídače). Se zpětným šlechtěním se začalo ve 20. letech 20. století. Do chovu byli použiti nečistokrevní psi chovaní na německých vesnicích, dále němečtí ovčáci, maďarští kuvaszi, gordonsetři, pyrenejští horští psi, leonbergři a snad i psi novofundlandští a švýcarští salašničtí.
Popis: Středně velký, silný a zároveň elegantní dlouhosrstý pracovní pes. Hlava úměrná k tělu, nosní hřbet a mozkovna stejně dlouhé. Trojúhelníkové uši daleko od sebe, takže opticky rozšiřují lebku, obdélníkové tělo s rovným a pevným hřbetem a mírně spáditou zádí, hlubokým a silným hrudníkem. Ocas bohatě osrstěný, nesený podle nálady nad hřbetem nebo svěšený. Srst dlouhá se silnými chlupy, mírně zvlněná a těsně přiléhající. Zbarvení plavé, černé s pálením nebo (vzácně) celočerné.
Charakteristika: Vyrovnaný, spíše klidnější, přitom však velmi pohyblivý, vytrvalý a bystrý pes. Spolehlivý uvnitř rodiny, nedůvěřivý vůči cizím.
Užití: Všestranné pracovní plemeno, schopné skládat běžné zkoušky z výkonu. Rozený hlídač, spolehlivý ochránce, Výborný obranář i stopař. Dobrý pes rodinný.
Zvláštní nároky: Hovawart bezpodmínečně vyžaduje dobrou výchovu a výcvik, hodně pohybu a odpovídající zaměstnání. Hodí se i k trvalému pobytu venku. Srst potřebuje pravidelnou, i když ne příliš časově náročnou péči. Výskyt: U nás už téměř běžné plemeno, těšící se vzrůstající popularitě.
Možná záměna: Hovawart v plavé barvě se velmi podobá zlatému retrívrovi. Ten je však v průměru o 10 cm menší, má hlubší hlavu a ocas nese ve vodorovné linii, bez zatočení na konci.
pes: cca 25 - 40 kg, 63 - 70 cm
fena: cca 25 - 40 kg, 58 - 65 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
