21. srpen 1968 byl tragickým dnem československých dějin. Jak se to mohlo stát, že Československo okupují sovětští vojáci? Právě ti, kteří byli před lety oslavováni?
Jak se dělá vlastizrada. Životní příběhy dvou členů ÚV KSČ Aloise Indry a Drahomíra Koldera a především to, jak se chovali v srpnu 1968.
Americká Ústřední zpravodajská služba v posledních letech odtajnila miliony dokumentů. Dá se tak zjistit, co Američané o událostech 1968 v Československu skutečně věděli.
Na území částí Prahy 6 a Prahy 7 si činila nárok sovětská strana. Místa, kde v Praze nejsme doma, s historikem architektury Zdeňkem Lukešem navštívila Markéta Ševčíková
Gottwaldovské studio Československého rozhlasu muselo během srpnové okupace pracovat v utajení. Vydávalo se mimo jiné za mateřskou školku.
Památku všech, kdo padli během srpnových dní 1968, si v sobotu na Vinohradské třídě spolu s generálním ředitelem Českého rozhlasu připomněli i čelní ústavní činitelé.
V srpnu 1968 okupační vojska Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu násilně ukončila uvolňování a euforii Pražského jara.
Vpád tanků s bílými invazními pruhy do Československa 21. srpna roku 1968 znamenal šok a taky novou éru i pro obyvatele lázeňského města Bohdaneč.
Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Škoda, že je spojováno jen s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným a dalšími hvězdami v Praze.
„Porážka není hanba. V roce 1968 jsme nemohli vyhrát, ale způsob porážky byl zcela v našich rukou,“ říká bývalý politik Petr Pithart.
Rok 1968 výrazně poznamenal životy mnoha československých politiků. Klíčový byl i pro Gustáva Husáka...
Co je pravdy na tom, že Spojené státy okupaci akceptovaly? Hodil nás v roce 1968 demokratický svět „přes palubu“, nebo je to pouhý výmysl?
Letos si připomínáme třicáté výročí konce sovětské okupace Československa – a v těchto dnech uplyne 53 let od jejího počátku.
Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze. Pamatují na ně ti, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou.
Během srpnové noci z 20. na 21. srpna roku 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy pod vedením sovětské Rudé armády Československo. Jejich pobyt trval dlouhá desetiletí.
Na místě, kde stával Koněv, se otevřela výstava „Nikogda ně zabuděm“ (Nikdy nezapomeneme). Vypráví příběhy „osvobození“ z května 1945, 50. let, srpna 1968 a června 1991.
Nepříjemné otázky a příjemné i méně příjemné odpovědi, tak by se dala charakterizovat atmosféra na masových mítincích mládeže v roce 1968.
Jak se v ČSSR šedesátých let informovalo o černošských bouřích v USA? Projděte s námi rozhlasovým archivem od 50. let až po smrt Martina Luthera Kinga v roce 1968.