Karel Hoffmann, Miloš Marko a Zdeněk Hejzlar – tři muži propojení s Československým rozhlasem a 21. srpen 1968.
Matka Anny Fodorové byla členkou komunistické strany, která ji v 50. letech nechala uvěznit. Oba rodiče „prohlédli“ až během okupace v roce 1968.
Lidé ho znali z televizního vysílání během srpna 1968 i jako moderátora oblíbených pořadů s Werichem. Spisovatel a dramaturg Vladimír Škutina byl ale složitější osobnost.
Příběh Vladimíra Hučína z let 1968-1989 působí v Čechách a na Moravě na první pohled nepatřičně: jako by se měl odehrát spíš v jiné době, v jiné zemi.
Jak vznikal pokus o změnu socialistického režimu, kterému dnes říkáme pražské jaro?
S Marií Provazníkovou (1890-1991) se setkáme v klíčových okamžicích dějin. V roce 1948 při posledním sokolském sletu v poválečném Československu a v roce 1968 v emigraci.
Lídr jazzového orchestru, skladatel a pianista – nebo špion, který prý v roce 1968 za pomoci Američanů prosazoval na místo československého prezidenta Josefa Smrkovského?
Vzpomínky na sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968 vyvstávají v souvislosti s děním na Ukrajině. „Je to skoro jak přes kopírák,“ říká chartista Zdeněk Pinc.
Válečné události roku 1940 připomenou Petruška Šustrová a Josef Mlejnek. Zamyslí se i nad rezignací prezidenta Antonína Novotného na jaře roku 1968.
Až do okupace v srpnu 1968 žil životem běžného mladého muže. Jan Zajíc z Vítkova studoval v Šumperku, zajímal se o literaturu, hudbu, miloval přírodu, rád trampoval.
Jednadvacátého srpna 1968 se ulicemi českých měst valily sovětské tanky, desetitisíce vojáků armád pěti zemí Varšavské smlouvy přepadly Československo.
Svobodná československá žurnalistika jara a léta 1968, to byly především dva týdeníky: Literární listy a Reportér. V jejich stínu zůstává méně známý časopis Student.
Působil jako zahraniční zpravodaj v Indii i v Moskvě. Informoval o bombách, kterými se nabubřele pyšnily vojenské přehlídky, schovával se před bombami ve vietnamské válce.
Já tento národ zachráním, i kdyby mi měli všichni naplivat do tváře, prohlásil údajně Gustáv Husák 21. srpna 1968 při pohledu na bratislavské ulice plné sovětských tanků.
Interaktivní výstavu s podtitulem Samizdat mezi lety 1968 až 1989 připravili na zámku ve Žďáře nad Sázavou.
„Obžalovaný Žingor se osvobozuje,“ rozhodl 29. dubna 1968 Krajský soud v Banské Bystrici. Že by svoboda pro bývalého partyzánského velitele?
„Když se řekne Jiří Lederer, ukloňme se až po pás,“ napsal o legendě české žurnalistiky 60. let hudební kritik Jiří Černý.
O úloze Československého rozhlasu po 21. srpnu 1968 byly popsány stovky stran. Stranou ale zůstává rozhlasové vysílání na podporu okupace. Nejznámější byla stanice Vltava.