Vystudovaný právník Jaroslav Vejvoda chtěl v roce 1968 nastoupit na dráhu žurnalisty, ale vše mu překazila okupace.
Právník Jaroslav Vejvoda chtěl v roce 1968 nastoupit na dráhu žurnalisty, což mu překazila okupace vojsk Varšavské smlouvy. Odešel proto do švýcarského exilu.
Podobně jako českoslovenští komunisté vydali v roce 1970 tzv. Poučení z krizového vývoje, závazný výklad událostí let 1968 a 1969, měli své „poučení“ i maďarští komunisté.
Dokumentární cyklus Ivany Chmel Denčevové a Jana Sedmidubského nabízí popisy životních cest několika emigrantů, kterým vpád vojsk Varšavské smlouvy zcela změnil osud.
Jedním z těch, kterým srpnová okupace Československa v roce 1968 zásadně změnila život byl Josef Daniel Beneš.
Lidé v Bučovicích si připomněli tragické události spojené s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. O život tam tehdy přišla Ilja Sušánková.
Co zajímavého se u nás i ve světě dělo v roce 1957? A jak po srpnu 1968 nastupovala takzvaná normalizace? Nad tím se zamýšlí Petruška Šustrová a její hosté.
Bratři Jeníkovi jeli 21. srpna 1968 autem do Tanvaldu, aby protestovali proti sovětské invazi. Cestou projížděli Desnou, kde viděli havárii sovětské cisterny plné benzínu.
Čím je pro historika 21. srpen 1968? Co by se stalo s naší společností, kdyby nedošlo k vojenské invazi? V čem byla reakce čs. veřejnosti na srpnovou okupaci specifická?
21. srpen je v našich moderních dějinách spojen s událostmi roku 1968. Mnoho zajímavého se ale stalo i v roce 1989.
Vzpomínky pamětníka Oldřicha Sýkory na obranu kasáren ve Valašském Meziříčí v srpnu 1968.
Kolik cti, tolik hany, říká staré anglické přísloví. Týká se těch, kteří jdou takzvaně proti proudu. Takový byl i lékař František Kriegel.
Disident, novinář, spisovatel a několikanásobný vězeň komunistického režimu – to byl Jiří Lederer, jedna z klíčových osobností české žurnalistiky roku 1968.
Přistávající vojenská letadla a blížící se tanky. 21. srpna 1968 začala okupace Československa. Pamětníci událostí si dodnes do detailu pamatují vše, co se kolem nich dělo.
„Ke vstupu do českobudějovického rozhlasu dali ceduli Mateřská škola. Než to Sověti zjistili, stál ozbrojený vůz, který měl rozhlas hlídat, na jiném místě,“ říká historik.
Když se Čechoslováci probouzeli 21. 8. 1968 do země obsazované vojáky, byla jejich reakce jednoznačná a nejlépe ji vyjadřoval nápis: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil.
Pokud bychom to, co se po 21. srpnu 1968 odehrávalo v ulicích země, nazvali bouřlivými protesty, pak události, které se odehrávaly na rozhlasových vlnách, byly bitvou.
Karel Kukal byl 14 let vězněn za aktivní protikomunistický odpor a po roce 1968 zamířil do švýcarské emigrace.