Pavel Novák je jedním z Dismančat, která se od dětství z rozhlasu nehnula. Aktuálně působí jako zahraniční zpravodaj ve Spojených státech.
To se takhle jednou na jaře 1868 proslulý historik, autor rozsáhlého Dějepisu města Prahy, pedagog i politik Václav Vladivoj Tomek rozhodl strávit pár dní na jihu Čech.
Bitva u Hradce Králové z roku 1866 byla jedním z největších střetů na našem území. „Zaručené“ zprávy, které o ní záhy kolovaly, měly vliv i na obyvatele Českých Budějovic.
Cestou lesem mezi Cerhonicemi a Vráží na Písecku natrefíme na tři vedle sebe stojící černé litinové kříže. K tajuplně vyhlížejícímu místu se vztahuje příběh z 18. století.
I když nejčastější pokrývku hlavy vesnických žen tvořily šátky, vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec. Obvykle jej dostávaly při svatbě během obřadu takzvaného čepení.
Než ráno nasměřuje své kroky do Národního divadla, projede si rozmlouvadla, která se naučil v Dismanově souboru. To a mnohem více zmínil v rozhovoru Tomáš Staněk.
Českobudějovický rozhlas vysílá už 80 let. Ve studiích i v terénu po celém kraji za tu dobu vzniklo ohromné množství nahrávek, z nichž mnohé jsou dnes už skutečně unikátní.
V souboru často vtipkujeme, že nám nejdou sporty. O moderátorce Kateřině Nekolné se to ale rozhodně říct nedá. Poslechněte si, jak na roky v DRDS vzpomíná.
Dnes se PhDr. Václav Mertin z pozice psychologa a poradce snaží zlepšovat vztahy v dětských kolektivech. Poslechnětě si jeho vzpomínky na Dismanův soubor.
S rozhlasem ho pojí silné pouto. Nejenom proto, že sám jako rozhlasový reportér začínal, ale i díky Milanu Weinerovi, který v rozhlase sehrál klíčovou roli v roce 1968.
Dětskou operu Brundibár se kvůli zájezdu do USA naučila zpívat anglicky, přestože nerozuměla ani slovo. Dnes je Madla Rutová úspěšnou výtvarnicí a spisovatelkou.
Na první tábor s DRDS jela v roce 1945. O rok později se pak zúčastnila velkého zájezdu do Anglie. Poslechněte si vzpomínky choreografky, pedagožky a tanečnice Evy Zetové.
Spisovatel a právník Oldřich Šuleř pracoval dříve jako rozhlasový redaktor. A náš archiv teď bude bohatší i díky jeho synovi důlnímu inženýrovi Oldřichu Šuleřovi.
Jak ovlivnil Dismanův soubor osobní i profesní život herce Jiřího Ployhara? Odpovědi najdete v prvním rozhovoru ze série Když se řekne Dismaňák.
Archiv Českého rozhlasu soustřeďuje, ukládá, zpracovává a zpřístupňuje veškerý archivní materiál z činnosti Českého rozhlasu a jeho předchůdců.
Někdo tyto seriály sleduje z legrace, jiný se smutkem po starých dobrých časech, kdy se plnil plán, žena za pultem prodávala jedlé kaštany a v chalupě byl orchestrion.
Z vysílání naše techniky, hudebního redaktora či zvukové mistry znáte snad jen podle jmen, a tak jsme si dovolili čtyři z těchto osobností pozvat za mikrofon.
10. ledna 1973 byl z Bratislavy do Prahy odeslán dopis, který začínal slovy: „Vážený majstre, máte v ruke list slovenského herca, ktorý prežil kus života s vašou poéziou.“
