Osm set devadesát dva dnů. Dva a půl roku. Tak dlouho žil v úkrytu. Muž, který odmítl pasivně čekat na smrt a vydal se na cestu odporu. Začíná příběh prostého hrdinství.
Vzácná vína chceme ukázat světu, říkají bečovský kastelán Tomáš Wizovský a šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk. Poslechněte si celý rozhovor.
V říjnu 1944 napsal otec sedmiletému Adolfu Vondráškovi do památníku: „Synu! Pamatuj, že tento statek, zděděný po mých předcích, i já, seč mé síly stačí, rodu zachovám.“
V Hradeckých minutách se budeme věnovat školákům a dnes už zapomenutým knížkám pohádek, říkanek a příběhů, a to těm, které ilustrovala Marie Fischerová-Kvěchová.
Meziválečné Brno zažívalo po rozšíření svých hranic v roce 1919 nevídaný rozmach. Jaký je příběh vily Tugendhat, Masarykova okruhu i tradice Vánočního stromu republiky?
XX. sjezd sovětských komunistů roku 1956 spustil nákazu, kterou se SSSR nikdy nezdařilo vymýtit: Touhu zemí střední Evropy vymanit se z dosavadní sovětské politiky.
Za války se aktivně účastnil protinacistického odboje a právě kvůli tomu vystřídal několik věznic, včetně koncentračního tábora v Dachau. Jinak to neměl ani po válce.
Před sto lety, 18. června roku 1926, obdržel německý konstruktér Engelbert Zaschka patent na svůj vynález – vrtulníkové letadlo. Později získal patent i v dalších zemích.
Dospívala v době stalinismu a psala si o tom deník. Nina Lugovská popsala v letech 1932–1937 v deníku nejen svůj vnitřní svět, ale i vnější, sovětskou realitu.
Mezi významné regionální přírodovědce severozápadních Čech patřil Josef Houda, který se narodil v roce 1932 v Ročově.
Dávno zapomenutou instituci, Radu vzájemné hospodářské pomoci, připomene repríza pořadu Archiv Plus. V repríze pořadu Historie věčně živá se vydáme na prohlídku Alexandrie.
Do tzv. Severočeské literární školy patří spisovatel a právník Arnošt Herman, který se narodil v roce 1932 v Mladé Boleslavi.
V květnu 1945 měl Moravec na příkaz nacistů v rozhlasovém vysílání uklidnit situaci během začínajícího povstání. K rozhlasovému mikrofonu už ale neusedl.
Historie lodžského ghetta, ve kterém na čtyřech čtverečních kilometrech žilo a umíralo 160 tisíc Židů z Evropy a také z Čech, mapuje dokumentární pásmo z roku 2001.
Na luxusní východopražské adrese v Jevanech je starostkou. Pokud vám jméno Pavlína Kratochvílová nic neříká, určitě napoví její dívčí příjmení – Babůrková.
A ve druhé polovině Návratů časem připomene Karel Tejkal v repríze pořadu Rádio na kolečkách legendárního rozhlasového novináře Františka Gela.
O střetu dobře ovládnutelného služebného umění s uměním nespoutaně svobodným hovoří v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Radim Kopáč a Ivana Chmel Denčevová.
Připomeneme osobnost Jana Zelenky Hajského. Někdo o něm možná ví, ale pro širší veřejnost je jeho jméno a život a hlavně jihočeský původ zatím velkou neznámou.
