21. srpen 1968 byl dnem, na který ti, co jej prožili, obtížně zapomenou a udržují jej ve své paměti.
Režisérka a scenáristka, také hudebnice a autorka mnoha článků o kultuře. Tím vším byla Hana Kodíčková, která část života prožila v exilu.
Srpnová invaze spojeneckých vojsk do Československa v roce 1968 si v Ústí nad Labem připsala jedno smutné prvenství – první oběť .
Události srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, jak je neznáte. Editor Josef Pazderka ve spolupráci s dalšími autory v knize Invaze 1968.
Víme, že vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nebyla žádná bratrská pomoc, ale okupace, po níž následovalo temné období potlačování občanských svobod a práv člověka.
Ještě než koncem srpna 1968 začala sovětská okupace Československa, přijelo do Prahy na oficiální návštěvy několik představitelů socialistických států.
Za pár dní uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Jak ví každé školní dítě, v noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadla do ČSSR vojska států varšavského paktu.
Srpen roku 1968 je u nás neodmyslitelně spojen s invazí vojsk socialistických států. Mnoho zajímavých událostí se ale odehrálo ještě na začátku srpna.
Červenec roku 1968 přinesl vyvrcholení politického a společenského uvolnění, které později vešlo do dějin jako Československé jaro 1968.
Fenoménem politického a společenského uvolnění jara a léta 1968 v Československu byly veřejné mítinky.
Koncem června 1968 byl zveřejněn manifest Dva tisíce slov. Byl výrazem obav ze zpomalení či zastavení reforem jara 1968.
Pokud pátráme po příčinách sovětské zloby na reformní proces pražského jara, nakonec z toho vlastně vychází bytostný odpor k probuzené občanské společnosti.
Historikové se dnes shodují, že květen 1968 byl do určité míry přelom, možná i vrchol dynamických událostí později označovaných Československé nebo Pražské jaro 1968.
Nemůžete vzniknout, nemůžeme vás povolit. Nejde to kvůli naší minulosti, dostalo by nás to před únor 1948. A nejde to ani vzhledem k mezinárodním souvislostem.
