Před více než 120 lety si žamberský podnikatel Edmund Kirsch přivezl ze svých cest kousek Velké čínské zdi. Dokonce víme, z jaké části mohutného opevněn kámen pochází.
Film Žlutá ponorka, obal trilogie Pán prstenů nebo grafický design časopis Playboy. Za tím vším je podepsán Ilustrátor a grafický designér Heinz Edelmann.
Prázdniny jsou za dveřmi. Počasí láká k vodě. Pokud si během letních veder rádi čtete na dece na koupališti, sáhněte po těchto knihách, které spojuje téma vody a plavání.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
O tom, že země ukrývá poklady, se na konci roku 1933 přesvědčil rolník František Šimek z Hroznějovic na Českobudějovicku. Při náhodném kopání na dvoře našel stříbrné mince.
Kdyby existovala nějaká obří kuchyně, mohlo by jí nádobím vybavit pelhřimovské Muzeum rekordů. V jeho expozici najdete šálek, do kterého by se vešlo espresso pro 90 lidí.
Bulat Okudžava byl jedním z nejvýznamnějších ruských básníků, prozaiků a šansoniérů. Autor, který proslul hlavně písněmi o ruské společnosti.
Genealog Alois Sassmann a redaktor Filip Černý opět zasedli k mikrofonu, aby probrali naše předky, kteří byli panskými zaměstnanci.
Po tragické události, která je spojena s kamenným křížem u Luhačovic, tentokrát pátrali nejen Markéta Macháčková a Zdeněk Urbanovský, ale i děti z místní základní školy.
Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku.
Prvním peněžním ústavem svého druhu v rakouském císařství byla od roku 1819 Die Erste Österreichische Spar-Casse – První rakouská spořitelna.
Legendární finský spisovatel Mika Waltari pracoval v době 2. světové války pro Státní ústav propagandy, hodně cestoval i do nacistického Německa.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál masakr. Českoslovenští vojáci zde zastřelili 265 německých obyvatel Slovenska.
Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji. Kronika farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí.
Při cestě k nejvýchodnějšímu bodu republiky logicky zamíříme do Moravskoslezského kraje. Dojdeme do Západních Beskyd, konkrétně do Jablunkovského průsmyku.
Slušní, s pohledem upřeným k zemi, svalující vinu na všechny okolo – tak vypadala většina nacistických pohlavárů, která po válce stanula na lavici obžalovaných.