Ve 20. a 30. letech 20. století docházelo k přestavbě a modernizaci Hradce Králové, což znamenalo i celkové přebudování systému dopravy ve městě i jeho spojení s okolím.
Klub českých turistů vznikl roku 1888. Budoval chaty a rozhledny, rozvíjel turistiku v celé zemi a vytvořil systém značení, který funguje dodnes a patří ke světové špičce.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Často se pohybují a fotografují v místech, která nejsou běžnou součástí turistických tras. Navíc shromažďují vzorky, jejichž sběr a vývoz může podléhat přísným pravidlům.
V Československu byl okresním soudcem – v emigraci v USA se stal univerzitním profesorem politických věd a úspěšným spisovatelem: Ota Ulč.
Poslední tři měsíce roku 1956 byly hektické: v říjnu se nespokojenost Maďarů s vládou proměnila v protikomunistické povstání. Sousední socialistické země musely reagovat.
Nález starého kufříku na půdě přivedl Jakuba Neradilka k unikátní historii. Jeho pradědeček byl prvním pedikérem u Bati a pečoval i o chodidla slavných herců.
Drsnou realitu havířského života s jemným světem literatury a politického odboje dokázal ve svém životě spojit František Kaftan, který se narodil v roce 1883 v Oseku.
S koncem poddanství a nástupem kapitalismu v polovině 19. století řešili zemědělci i stát problém, jak vzdělávat své nástupce – budoucí sedláky, šafáře a vůbec odborníky.
Přátelský člověk, bez předsudků, otevřený jakékoliv diskuzi, a také tvrdohlavý muž, který si pevně stojí za svými názory – tak o Janu Litomiském mluví přátelé a známí.
Jak bylo možné, že tak primitivní ideologie, jako byla ta nacistická, zaujala a nakonec i ovládla naprostou většinu německého národa? Nad tím zamýšlí Libor Dvořák.
Údajně až stovky tisíc lidí z celého světa zažily prý únos mimozemšťany. Příběhů je tedy řada, ale jen jeden je ikonický: ten, který měli prožít Betty a Barney Hillovi.
V polovině 17. století žilo ve Strakonicích asi 160 kvalitních hospodářů. Největším vlastníkem byl tehdy Theobald Seibert, který vlastnil 80 strychů polí.
V Becherově vile v Karlových Varech pro veřejnost znovuobjevují předválečného karlovarského rodáka. Díky výstavě Wilhelm Hager – Z Karlsbadu do Karlových Varů.
Ze zámožné a vlivné teplické rodiny pocházel místní starosta a kronikář Eduard John. Přesná data jeho narození a úmrtí se v oficiálních historických pramenech nedochovala.
Organizace Post Bellum využívá možnosti pokročilých technologií pro vlastní archiv Paměť národa. V něm jsou uloženy tisíce hodin autentických svědectví pamětníků.
