Na velvyslanectví České republiky ve Vídni se uskutečnila recepce ke Dni vzniku samostatného československého státu. Při té příležitosti vznikl rozhovor s velvyslancem.
Na začátku 18. století vznikla ve Valči barokní vodní kaskáda. Vodu čerpali ze vzdáleného pramene do nádrží na kopci, odkud proudila přes obří kamenné sochy až do jezírka.
V e-badatelně Státního oblastního archivu v Praze lze dohledat historické zápisy v kronikách obcí a přečíst si, jak se ta která doba odrážela v životech lidí.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Roku 1921 získal Týn nad Vltavou povolení ke zřízení biografu. Promítání filmů se zpočátku konala v hostinci U Chrášťanských, kde byl pro tyto účely speciálně upraven sál.
Rozsáhlé hudební dílo po sobě zanechal skladatel a pedagog Arthur Willner. Přesto se jako autor dnes považován za zapomenutého.
Za účelem zřízení první telegrafní linky v habsburské monarchii byla v roce 1846 ustavena odborná komise, která rozhodla, že telegraf povede podél tratě z Vídně do Brna.
Jaký byl skutečný příběh ikony českých fašistů Radoly Gajdy? A co zajímavého vyprávěli v uplynulých letech o svých výpravách na kopce čeští a slovenští horolezci?
Byla to v Maďarsku roku 1956 krátká revoluce. Trvala 12 dnů a sovětské vojsko ji brutálně potlačilo bleskovým úderem v pouhých dvou dnech. Jaký to mělo dopad?
Zmírnit bolest se lidé pokoušeli od pradávna. Dějiny anestezie čili narkózy mají své kořeny již v hlubokém starověku, ne-li ještě hloub. Užívané metody byly velice pestré.
Především s hospodářskými reformami si historie spojuje život knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu, který se narodil v roce 1742 v Postoloprtech.
Obec Netřebice v sousedství města Velešína na Českokrumlovsku měla v 19. století vlastní školu. Zdejší učitelské poměry však rozhodně nebyly jednoduché.
Věděli jste, kdo měl v puse první žvýkačku? Lidé v různých částech světa odpradávna žvýkali stromovou pryskyřici. Tyto látky měly často i antiseptické účinky.
Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Popsal dramatickou událost z roku 1951.
Jak se dostala čtyřicet metrů dlouhá loď z Prahy zpátky do jižních Čech v době, kdy neměla motor? Odpověď dává potahová stezka na břehu Vltavy v Týně nad Vltavou.
Ve 20. a 30. letech 20. století docházelo k přestavbě a modernizaci Hradce Králové, což znamenalo i celkové přebudování systému dopravy ve městě i jeho spojení s okolím.
