Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Každý už určitě slyšel o Boubínském pralese na Šumavě nebo Žofínském a Hojnovodském pralese v Novohradských horách. V jižních Čechách máme ale ještě jeden prales.
S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 ve Velké Británii vznikla společnost BBC, v Evropě o rok později Radiojournal.
Jak se v roce 1990 jednalo o budoucnosti federace? A jaká je historie rodu Rožmberků? Připomenou to reprízy archivních pořadů v Dokumentu Plus.
Přečtěte si článek o tom, jak se v meziválečné ČSR rodily první rozhlasové mše. Zjistěte, proč je katolická církev zprvu zakazovala a jak reportéři v chrámech pracovali.
V Ústí nad Labem se v roce 1932 narodila velká dáma tyrolského průmyslu – Hilde Schwarzkopf.
Kdo by to byl řekl, že původně středověké sídlo bude jednou obývat prezidentův bratr. Tvrz a vesnici Žďár vlastnil nejprve vladycký rod Pluhů z Rabštejna už ve 13. století.
Jaké byly začátky Horské služby? Kde vznikl její znak, který známe dodnes? A potřebovali někdy autoři Hlasů paměti sami pomoc členů Horské služby? Poslechněte si.
Také se mu říká kaleidoskop. Tahle dříve velmi oblíbená hračka upadla svého času téměř v zapomnění. Pak ji ale doslova vykopalo ze země několik nadšenců.
Jana Opletala, který byl zastřelen na protinacistické demonstraci 28. října 1939 v Praze, všichni známe. Málokdo ale ví, že společně s ním zahynul i Václav Sedláček.
Během napoleonských válek se ruské vojsko přesouvalo na bojiště v severní Itálii. Jako spojenci rakouského státu byli vojáci ubytováni několik měsíců v Jindřichově Hradci.
V září 1916 si osmadvacetiletý Jan Paukert se svou ženou otevřeli nevelký, ale prvotřídně zařízený podnik na Národní třídě, po níž s oblibou korzovala pražská smetánka.
Pokud se člověk zabývá historií mnichovských dní roku 1938 a tím, co následovalo, narazí i na svědectví o lidové tvořivosti, která se rozběhla naplno.
Historie nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo.
Natáčel prezidenta Masaryka, Reinharda Heydricha či popravu K. H. Franka. Pak ho ale čekalo zatracení. Zásluhou jedné fotografie pořízené ve špatný čas na špatném místě.
Přečtěte si článek o niterném vztahu mezi rozhlasem a literaturou, který má v českých zemích počátky již v meziválečné době.
