Práce českého teologa Oty Mádra mají dodnes ohlas v celé Evropě. Jaký byl život jejich autora? Přiblíží ho publicista Milan Hanuš v repríze pořadu Pamětníci.
Čím opravdu je spolek vysídlených českých Němců? Historii organizace, která se vztahuje k bolavému místu českých dějin, připomene v pořadu Archiv Plus Jan Sedmidubský.
Mělo to být pardubické periodikum. V roce 1848 ale vyšlo pouze jeho první číslo. Jedna ze zpráv totiž vyvolala osobní konflikt a vydavatel z Pardubic rychle odjel.
V Roudnici nad Labem se v roce 1914 narodil Jiří Kučera, který se stal českým leteckým esem druhé světové války.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Za druhé světové války se často připomínal jihočeský původ prezidenta Emila Háchy. Ačkoliv se Hácha narodil v Trhových Svinech, kořeny jeho rodu sahají do obce Hrazánky.
Narodila se roku 1862 v Pardubicích a veřejnou kariéru zahájila jako novinářka a publicistka. Její skutečný vliv se později projevil hlavně v oblasti ženské emancipace.
Lze objasnit základní filozofické a etické problémy populární formou? Pokusil se o to filozof Leszek Kolakowski v knize, kterou listuje Libor Dvořák.
Čtyři Dvory jsou dnes čtvrtí krajského města České Budějovice. V minulosti šlo o samostatnou obec. Počet jejích obyvatel prudce rostl od počátku 19. století.
Český rozhlas Karlovy Vary nabídne od února nový seriál Sudetské stopy. Ten připomene příběhy, pamětihodnosti i osobnosti spojené s původními obyvateli Karlovarského kraje.
Rodák ze severočeského Panenského Týnce Rudolf Štech byl tím, kdo kdysi zásadně ovlivnil moderní podobu města Plzně.
Na návsi v Horním Miletíně u Lišova na Českobudějovicku stával původně kříž. V roce 1908 ho nahradila kaple Panny Marie Lurdské, kterou místní zbudovali na vlastní náklady.
Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století.
Co zajímavého zůstalo v rozhlasovém archivu po Vladimíru Škutinovi? A jak se mezi válkami psalo u nás o Sovětském svazu? Více v pořadech v následující hodině.
Nenápadný obraz v kostele v Nedašově skrýval mrazivé tajemství. Náhodný objev odhalil tragický osud odbojáře, který si musel pár dní před koncem války vykopat vlastní hrob.
Z vlivné podnikatelské dynastie pocházel rodák ze severočeského Levína Johann Josef Leitenberger. Proslul především jako zakladatel potiskování bavlny v českých zemích.
Kůň provází člověka už po staletí. Ukazuje to výstava, kterou najdeme právě v těchto dnech v havlíčkobrodském Muzeu a galerii výtvarného umění.
