Havanský psík

21. září 2010

Pochází z oblasti západního Středomoří. S italskými a španělskými mořeplavci se dostali na Kubu. Zde se stali oblíbenci nejbohatších vrstev. Po kubánské revoluci a svržení "buržoazie" téměř zanikli, naštěstí se jich ujali chovatelé v USA.

Popis: Robustní malý psík na nízkých končetinách, s dlouhou srstí. Hlava plochá a široká, s postupně se zužujícím, ale nikdy špičatým čenichem. Oči větší, tmavé, mandlového tvaru. Uši zavěšené, na koncích zaoblené, pokryté dlouhou srstí, nepřiléhají k lícím. Tělo obdélníkové, se zakulaceným hrudníkem a vtaženými slabinami. Končetiny rovné, suché, s podlouhlými tlapkami. Ocas vysoko nesený, buď ve tvaru spirály, nebo lépe stočený nad hřbetem. Je osrstěný dlouhou hedvábnou srstí (12 - 18 cm, která je měkká, rovná nebo vlnitá a může vytvářet kadeřavé prameny. Pohyb lehký a pružný. Zbarvení jen málokdy čistě bílé, častěji béžové v různých odstínek (připouští se mírně černý překryv), černé, havana-hnědé, tabákové, červenohnědé. Skvrny ve zmíněných barvách jsou povoleny.

Charakteristika: Milý, přátelský, pánovi velmi oddaný. Výjimečně bystrý. Dokáže se přizpůsobit každé situaci. Hravý a veselý, Zvláštní nároky: I když jeho srst nevyžaduje střihovou úpravu, je nutno ji několikrát týdně pročesávat. Může být držen pouze v bytě.

Užití: Společenský pes, vhodný i do malých městských bytů.

Výskyt: Celosvětově vzácnější plemeno, které však je u nás pravidelně odchováváno a setkáváme se s ním na výstavách.

Možná záměna: Od ostatních, převážně bílých bišonků se snadno odliší podle tmavších barev srsti.

pes i fena: cca do 6 kg, 23 - 27 cm (tolerance 21 - 29 cm)

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková