Gorily a lidé
Proč se gorily tak málo zajímají o lidi za sklem? Jak je asi vnímají? Reagují vůbec na známé tváře? To jsou otázky, které napadnou snad každého návštěvníka gorilího pavilonu. A tak jsme se rozhodli, že reakce goril na obličeje lidí vyzkoušíme v jednoduchém pokusu.
Doba dnes v pavilonu našim pokusům příliš nepřeje. Samozřejmě rádi akceptujeme všechna omezení, spojená s očekáváním narození se prvního potomka Kamby. Mělo by to být již v lednu, a tak nevhodné a překvapivé zásahy v pavilonu by mohly přinést nějakou nepříjemnost. Navíc s podzimem hrozí nejrůznější virózy a epidemie a tyto nemoci, které my, lidé, odneseme tak nanejvýš nachlazením a zvýšenou teplotou a po pár dnech je vyležíme, mohou být pro gorily velmi nebezpečné.
Magazín: 56. týden (30.11.2006) - Rozpoznají lidské tváře?
Návštěvníci pavilonu jsou od goril odděleni jen tlustým sklem. Hlavně děti se podivují nad tím, proč s nimi gorily nechtějí komunikovat, proč je téměř nevnímají. "Vidí nás přeci? A poznají nás, když sem chodíme každou neděli?"
Abychom si ověřili reakce goril, vyrobili jsme portréty známých osobností, které my, lidé, obdivujeme a kteří jsou pro nás symbolem krásy (Brad Pitt a Angelina Jolie), lidé které nikdy neviděli, ošetřovatelů ze zoo v čele s Markem Ždánským a nakonec i portréty goril - cizích, i těch z pavilonu.
Obrázky jsme pověsili na sklo v návštěvnickém pavilonu a sledovali reakce goril. Postupně jsme dvojice měnili, doplňovali, projevy goril byly ale velice váhavé. Jen Moja projevovala zájem jak o obličeje goril, tak o některé lidské tváře, do kterých tloukla stále rukama. Překvapivě nikoho moc nezajímal Marek, který přitom pro gorily v hodnotovém žebříčku jistě představuje něco hodně důležitého. Stejně tak další lidé, které by mohly znát.
Proč byla reakce tak váhavá nám vysvětlil etolog Daniel Frynta z Přírodovědecké fakulty UK. "Je jasné, že většina zvířat velice dobře rozlišuje jedince, individua, své známé, od neznámých. Ovšem to neznamená, že nám to musí předvést na vystavených atrapách. My jsme jim ukázali atrapy z návštěvnického prostoru. Gorily jsou ovšem habituované v tom smyslu, že za sklem se střídá velké množství tváří. Vědí, že je to prostor, který jim nepatří, do kterého nemají přístup, a to, co se děje za sklem, je zajímá ze všeho nejméně."
