Iris Weiche: 18 let s gorilami

21. listopad 2007

Na přelomu října a listopadu jsme se vydali do tří evropských zoo po stopách rodičů a prarodičů našich pražských goril. Dnes se podíváme do holandského Apenheulu, což bychom mohli přeložit jako "opičí útočiště". Setkali jsme se tam s Iris Weiche z Tübingenské univerzity, která se dlouhodobě věnuje sociálním vztahům mezi gorilími samicemi žijícími v zajetí. Zná i pražské gorily Shindu a Kijivu. Ví, jak se gorily chovají v neobvyklých situacích a na výzkumu ji pořád něco překvapuje.

Na co se u goril zaměřujete?

Zajímala jsem se o sociální vztahy mezi gorilími samicemi žijícími v zajetí a napsala jsem na toto téma i disertaci. Zkoumala jsem čtyři různé skupiny goril ve třech různých zoo a začala jsem právě v holandském Apenhelu před třinácti lety. Mým tématem jsou vztahy mezi jednotlivými členy skupiny, zejména mezi gorilími samicemi. Zaměřila jsem se na to, jak vznikají, jak se udržují a rozvíjejí, protože ve volné přírodě se často stává, že dospělé samice nemají tak výrazný vztah k dalším členům skupiny. V zoo se ale většinou setkáváte se skupinami, ve kterých se všichni znají od malička. Mají spoustu času na to, aby si vytvořili vztahy a taky můj výzkum potvrdil, že samice si skutečně vytvářejí jak vztahy dobré, kdy se navzájem podporují, tak špatné, kdy se ignorují anebo jsou vůči sobě agresivní.

Překvapilo vás něco během výzkumu?

Apenheul (Holandsko)

Myslím, že se pořád děje něco, co neočekáváte, co vás překvapuje. Jsou to třeba reakce jednotlivých goril: třeba očekáváte, že je určitá situace nevyvede z míry. A ejhle, vyvede. A taky pořád vidíte něco nového, dokonce i když skupinu znáte už 15-16 let. Taky se můžou měnit vztahy ve skupině. Samice, které v minulosti pěstovaly silné vazby, je přeruší, protože do skupiny přichází nová samice a ony cítí, že by mohla být lepší partnerkou pro jednu z těchto dvou nich. A právě proto tu práci dělám, je opravdu fascinující, že si nikdy nemůžete být jisti, co se stane.

Zažila jste u goril nějakou nevšední situaci? Jak na ni gorily reagovaly?

Zažila jsem spoustu takových situací, protože na výzkumu goril pracuji už téměř 18 let. Zajímavý byl třeba první porod jedné z goril. Byla to velmi specifická situace nejen pro ni, ale vlastně pro celou skupinu. Všichni byli velmi zvědaví a chtěli vše vidět zblízka, ale postupovali velmi klidně a opatrně. Taky mám zkušenosti s úmrtím v gorilí skupině. Je jasné, že na takovou situaci gorily reagují. Vycítí, že něco není v pořádku, a vypadá to, že dokonce chápou, že tato gorila už s nimi ve skupině nebude. V mnohých zoo teď mají zvířata možnost rozloučit se, být se zemřelým zvířetem třeba na několik hodin. Sednou si blízko mrtvého těla, někdy se ho taky dotknou a za nějakou dobu jej nechají a jdou pryč. Zvláštní je taky situace, kdy skupina očekává příchod nového člena a seznamuje se s ním. Sledovala jsem to ve 45 případech a vždy záleží jak na sociálních zkušenostech příchozího člena, tak na skupině, která jej má přijmout. Jak takové přijetí vypadá? No může to trvat docela dlouho, vše záleží na osobnosti jedince, může to být i dost dlouhý proces plný agrese. Když přijde do skupiny nová samice, můžete tam taky sledovat prvky jisté soupeřivosti vůči ostatním samicím. Svou roli potom sehrává i samec, jeho přístup k ochraně samic a potomků.

Jaký je váš názor na tzv. enrichment? Vnímáte jej pouze jako zábavu pro gorily, popř. pro návštěvníky zoo, anebo jej využíváte taky k výzkumu chování goril?

Já jsem enrichmentu velmi nakloněna. Samozřejmě záleží na možnostech té které zoo. Pokud pracujete s velmi "společenskou" skupinou, která má přirozeně spoustu možností zabavit se přes den sama, pak není jim nutné vymýšlet umělé aktivity. Pokud se chovají normálně, pokud je skupina různorodá, jsou tam zastoupena obě pohlaví a její členové jsou různého věku, pak si vystačí sami. Ale pokud vidíte, že se zvířata nudí nebo se u nich hromadí stres, je enrichment, myslím, velmi dobrá věc, zejména v zimních měsících, kdy netráví příliš mnoho času ve venkovním výběhu. Podle mě neslouží enrichment k zábavě publika, ale spíše k tomu, abychom my mohli poznat lépe schopnosti goril a ony se zároveň bavily i zdokonalovaly.

Apenheul (Holandsko)
Spustit audio