Gordonsetr

Pochází ze Skotska. Za jeho tvůrce je považován vévoda z Richmondu a Gordonu, který se od konce 18. až do 19. století systematicky zabýval jeho chovem a přispěl k jeho odlišení od ostatních setrů, pravděpodobně za přidání krve kolie a bladhaunda. Roku 1927 vznikl samostatný klub a poté byl stanoven standard.

Popis: Větší pes, o něco robustnější než ostatní setři, ale stále elegantní. Hlava hlubší, se širší mozkovnou, výrazným stopem a dlouhým čenichem. Oči tmavě hnědé, pronikavého a inteligentního výrazu. Uši středně velké, nízko nasazené, porostlé dlouhou hladkou srstí. Krk dlouhý, klenutý, bez laloků. Tělo přiměřeně dlouhé, s hlubokým, ale nepříliš širokým hrudníkem. Končetiny rovné, silné, plochých kostí, svalnaté. Ocas rovný nebo lehce zahnutý, dosahující k hleznům, nesený vodorovně nebo níže, s dlouhou hedvábnou "vlajkou". Pohyb pravidelný, uvolněný a lehký. Srst dlouhá, hladká, bez kudrlin, krátká na hlavě a na předních stranách končetin. Zbarvení: černé s pálením (black and tan).

Charakteristika: Vyrovnaný, klidný a sebevědomý pes působící důstojným dojmem. Pánovi a jeho rodině včetně dětí je hluboce oddaný, vlídný však je i k ostatním lidem. Mimořádně inteligentní. I když je ze setrů nejpomalejší, vyrovná se jim všestranností a ochotou k práci.

Zvláštní nároky: Jako všichni setři potřebuje hodně pohybu a pevné vedení. Srst vyžaduje pravidelnou, i když ne příliš intenzivní péči.

Užití: Univerzální lovecký pes, který dobře vystavuje, aportuje, pracuje v poli i lese. Přizpůsobivý společník, přesto se na rozdíl od irského a anglického setra nestal vyhledávaným společenským psem.

Výskyt: Ze setrů u nás nejméně rozšířený. Jeho držení se omezuje z větší části na myslivce.

Možná záměna: Od ostatních setrů se jasně odlišuje černotříslovou barvou.

pes: 29,5 kg, 66 cm
fena: 25,5 kg, 62 cm

autoři: Martin Smrček, Lea Smrčková