Faraonský pes / Faraonský chrt / Kelb el fenek
Vyobrazení podobných psů byla nalezena již v hrobkách staroegyptských faraonů. Kosterní nálezy svědčí o tom, že předkové faraonského chrta už v dobách 2 000 let před naším letopočtem obývali celou oblast Středozemního moře. Skutečné plemeno se však paradoxně ustálilo až ve zcela nedávné době, v šedesátých letech našeho století, z chrtů žijících na Maltě pod patronací Velké Británie.
Popis: Středně velký chrtovitý pes, ušlechtilý a elegantní. Hlava klínovitého tvaru. Mozkovna dlouhá a suchá, čenichová partie o něco delší. Nos masového zbarvení. Oválné oči jantarové barvy. Uši velké a jemné, při vzrušení vzpřímené. Tělo mírně obdélníkového rámce. Rovný hřbet, záď se směrem k ocasu mírně svažuje. Dobře klenutá žebra, mírně vtažené břicho. Ocas středně vysoko nasazený, směrem ke špičce se zužuje. V klidu svěšený dosahuje až pod hlezna, při pohybu nesený ve výšce a mírně zatočený. Srst hustá, krátká a lesklá. Zbarvení tříslové s bílými znaky, zvláště na špičce ocasu, hrudi a tlapkách. Bílé znaky jinde po těle jsou nežádoucí.
Charakteristika: Rychlý, pohyblivý a pozorný pes. K cizím je jako všichni chrti odtažitý, v kruhu rodiny však dokáže být velmi milý a hravý. Zvláštností plemene je pozoruhodná škála hlasových projevů.
Užití: Původně lovecký pes, který - na rozdíl od většiny chrtů - nepoužíval při lovu pouze zrak, ale ve stejné míře i čich a sluch. Dnes exkluzivní společenské plemeno. Vhodný na coursing.
Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu, což při jeho lovecké vášni není vždy snadné zajistit, a citlivou výchovu. Pro běžný výcvik se nehodí. Má rád teplo, měl by být ubytován uvnitř.
Výskyt: Celosvětově patří ke vzácnějším plemenům. U nás je pravidelně odchováván.
Možná záměna: Velmi se podobá sicilskému podengovi, je však výrazně větší. Oproti portugalskému podengovi je ušlechtilejší.
pes: 56 - 63,5 cm
fena: 53 - 61 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
