Eurasier

21. září 2010

Plemeno bylo nově vyšlechtěno v padesátých a šedesátých letech v Německu křížením vlčího špice a čau - čau (pro osvěžení krve, zvýšení elegance a zlepšení plodnosti byl později přikřížen i samojed). Cílem bylo vytvořit psa s vynikající vyrovnanou povahou, zdravého, s funkční tělesnou stavbou. FCI uznán v roce 1973.

Popis: Středně velký špicovitý pes harmonických tělesných proporcí se vztyčenýma ušima a delší srstí. Hlava klínovitého tvaru není příliš široká, jen s mírným stopem. Uši středně velké, vztyčené, trojúhelníkového tvaru. Oči mírně šikmo položené. Trup mohutný, ne příliš krátký, pevný, rovný, dobře osvalený hřbet. Ocas zatočený nad hřbetem, kartáčovitě osrstěný, kulatý a pevný, směrem ke konci se zužuje. Hrudník dosahuje až k loktům. Srst středně dlouhá, s hustou podsadou, na obličeji, uších a přední straně končetin krátká. Zbarvení: povoleny jsou všechny barvy i jejich kombinace s výjimkou čistě bílé, bíle strakaté a játrové.

Charakteristika: Standard požaduje klidného a sebevědomého rodinného psa, který nedůvěřuje cizím lidem, a je proto dobrým, ale neagresivním hlídačem. Nemá mít příliš vyvinutý lovecký pud.

Užití: Společenský a rodinný pes, hlídač a průvodce.

Zvláštní nároky: Velmi odolný pes bez zvláštních nároků, se střední potřebou pohybu a vyžadující pravidelnou, avšak ne mimořádně intenzivní péči o srst.

Výskyt: Častěji chován především v zemi původu, v Německu, všude však patří ke vzácným plemenům. Dovezen už byl i k nám a uskutečnilo se několik vrhů, více se však zatím nerozšířil.

Možná záměna: S výchozími plemeny. Oproti čauovi je výrazně lehčí tělesné stavby, s méně masivní hlavou, elegantnější a pohyblivější. Od vlčího špice se liší pestrostí barev, méně bohatou srstí, větší velikostí i šikmo položenýma "asijskýma" očima".

pes: 52 - 60 cm
fena: 48 - 56 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková