Erdelteriér / Airedale teriér

21. září 2010
Kategorie Teriéři

Pochází z anglického hrabství Yorkshire, jméno dostal podle říčky Aire. Jako plemeno se z různých drsnosrstých teriérů nejednotného typu začal formovat po roce 1860, byla přikřížena i další plemena (zřejmě otterhound, bulteriér, gordonsetr).

Popis: Největší teriér harmonické tělesné stavby, svalnatý a kompaktní. Hlava s dlouhou plochou mozkovnou, jemně modelovaná. Oči tmavé, malé, s typickým živým teriérským výrazem. Uši ve tvaru písmene V klopené dopředu, poměrně malé. Hřbet krátký, přímý a rovný, hrudník dosahuje až k loktům. Mezi žebry a kyčlemi má být jen malá vzdálenost. Ocas vysoko nasazený, silný, zvesela nesený, není stočený nad hřbet. V zemích, kde to zákon povoluje, se kupíruje asi na dvě třetiny původní délky. Srst tvrdá, hustá a drátovitá. Zbarvení: rezavohnědé s černým nebo šedavým sedlem.

Charakteristika: Na teriéra relativně klidný, přesto však stále pozorný, aktivní, energický a pohyblivý pes rychlých pohybů. Přátelský, veselý, někdy trochu tvrdohlavý, při vhodném přístupu však přesto dobře cvičitelný a ovladatelný. Neagresivní, ale nebojácný.

Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu, důslednou výchovu a výcvik a každé 3 - 4 měsíce úpravu srsti trimováním. Někdy má sklon prát se s jinými psy.

Užití: Původně především lovecký pes, užívaný k lovu vyder, ale také k lovu zajíců, vysoké aj. Používán byl také jako ovčácký, honácký a hlídací pes. Později využíván v armádě i jako válečný pes. Dnes všestranné pracovní plemeno, běžně skládá zkoušky z výkonů, včetně záchranářských a lavinových. Dobrý hlídač. Často držen jen jako společník.

ýskyt: Chov u nás má dlouhou tradici: velmi oblíbený byl ve 30. letech 20. století. Dnes toto klasické plemeno není chováno příliš často, stále si však kolem sebe udržuje okruh věrných příznivců.

Možná záměna: Erdelteriér se velmi podobá velšteriérovi, který je však o polovinu menší, takže záměna je vyloučena.

pes: cca 20 kg, 58 - 61 cm
fena: cca 20 kg, 56 - 59 cm

autor: Martin Smrček