Entlebušský salašnický pes
Nejmenší a také nejméně známé plemeno ze čtyřlístku švýcarských salašnických psů, které se do dnešní podoby dotvářelo jako poslední. Standard pro něj byl zpracován až v roce 1927. Pochází z oblasti Luzernu a Bernu, kde byl používán především jako honácký pes a také jako hlídač odlehlých venkovských salaší.
Popis: Menší střední pes kompaktní tělesné stavby, mírně obdélníkového formátu (poměr kohoutkové výšky k délce hřbetu 8 : 10). Hlava mírně klínovitá, s pozvolna se zužujícím čenichem. Oči malé, tmavě hnědé, s pozorným výrazem. Uši trojúhelníkového tvaru, zavěšené, nepříliš velké, vysoko a zeširoka nasazené, zavěšené. Krk středně dlouhý, silný a suchý. Hřbet je rovný, silný a relativně dlouhý. Široký a hluboký hrudník dosahuje k loktům. Ocas buď dlouhý, nebo vrozeně zkrácený - právě zakrnělý ocas byl dříve pro plemeno typický, dnes však jsou obě variety rovnocenné. Ocas by měl viset. Srst patrová s krátkou, tvrdou, pevně přiléhající krycí srstí a hustou podsadou. Zbarvení je typicky trojbarevné. Základní barva je černá s pokud možno symetrickými tříslově zbarvenými a bílými odznaky. Tříslově zbarvené znaky se nacházejí nad očima, na lících, na tlamě a na hrdle, po stranách hrudníku a na všech čtyřech končetinách, na končetinách by tříslová barva měla vždy být mezi černou a bílou.
Charakteristika: Sebejistý, klidný, vyrovnaný, přitom však živý a veselý pes. Je mnohem pohyblivější a sportovnější, než jak působí na první pohled. Mírně nedůvěřivý k cizím, ke známým lidem však přátelský. Velmi dobře vychází s domácími zvířaty. Ochotně se učí a velmi ho baví plnit svěřené úkoly.
Zvláštní nároky: Bezpodmínečně vyžaduje vhodné zaměstnání, při nečinnosti má sklon ke tloustnutí. Majitel by mu měl poskytnout dost pohybu. Může žít venku i uvnitř. Na péči o srst je nenáročný.
Užití: Dobrý rodinný a hlídací pes, schopný uplatnit se - i když nejspíš nikoli na vrcholové úrovni - i při psích sportech. Výborný sportovní společník pro nejrůznější outdoorové aktivity.
Výskyt: Ze všech švýcarských salašnických psů je nejvzácnější, v poslední době se však přece jen šíří, a to i u nás.
Možná záměna: S podobným appenzellským salašnickým psem, který však je vyšší, při pozornosti má ocas zatočený nad hřbet (nikdy není bezocasý) vyznačuje se téměř čtvercovou stavbou těla.
pes: 44 - 50 cm (horní tolerance 2 cm)
fena: 42 - 48 cm (horní tolerance 2 cm)
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
