Dudek chocholatý

8. duben 2002

Dosti jednotvárný hlas, který je mezi našimi ptačími hlasy málo obvyklý, patří dudkovi chocholatému. Není to hlas dnes již příliš známý a bohužel nelze říci, jako v době vzniku Sekorovy Abecedy Ferdy Mravence, že by „dudek dudal dům od domu“. Bohužel v posledních asi čtyřiceti letech pokračovalo u nás mizení tohoto zvláštního ptáka, známé již dříve z některých území střední a západní Evropy. A tak dudek z naší krajiny mizel, až zmizel téměř úplně.

Známe dnes jen málo oblastí, které by dudek ještě ve větším počtu obýval, prakticky to jsou jen některé části jižní Moravy mezi Hodonínem a Znojmem. Mizení dudka souvisí patrně s mizením jeho hlavní potravy - velkého hmyzu, který se dříve vyskytoval především na pastvinách. Ovšem dudek nepohrdne ani jinou potravou, jako jsou například ještěrky.

Je škoda, že je dudek u nás již tak málokdy vidět, většinou jen ojediněle při jarním průtahu začátkem dubna. Je to totiž jeden z našich nejpestřejších, a přitom značně velkých ptáků, téměř velikosti hrdličky. Jeho zbarvení je na naši přírodu dosti neobvyklé, celkově světle červenohnědé, ale s černobíle kostkovanými a zakulacenými křídly, což je nápadné, zvláště pokud dudek vzlétne. Pernatá chocholka, podle které má dudek druhové jméno, není příliš vidět, jenom při toku nebo rozčilení ji dudek vztyčuje do podoby vějíře kolem hlavy.

Poslechněte si, jak o dudkovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Dudání samce slouží především k upozornění samice na jeho přítomnost po návratu z afrických zimovišť. Hnízdo dudka je vždy v nějaké dutině, nejčastěji ve stromech, především ve vrbách, ale dudci hnízdí běžně i v jiných dutinách. U nás jsou známá hnízda umístěná v hromadách kamení, z různých dutin ve stavbách, jako ve sklepě zahradního domku, hnízdí i v zemních norách a docela ochotně se usadili i ve větších budkách.

S hnízděním dudka a jeho mláďat jsou spojeny různé zvěsti, zejména o zápachu, který z hnízda vychází. Toto tvrzení se zakládá na dvou skutečnostech: jednak mláďata v pokročilejším věku při vniknutí něčeho nečekaného do hnízda vystřikují směrem k otvoru trus a kromě toho vylučují po určitou dobu z kostrční žlázy páchnoucí sekret. Nicméně pokud nejste pro dudky nepřítelem, nemusí tato obrana vadit.

A tak snad očekávané změny méně intenzivně obdělávané a chemizované zemědělské krajiny přispějí k tomu, že dudek ještě od nás nevymizí. Byla by škoda nevidět tohoto tradičně známého ptáka a neslyšet již u nás jeho tlumený hlas.

Základní údaje

Dudek chocholatý (Upupa epops) je exoticky vyhlížející pták velikosti hrdličky, s chocholkou, kterou vztyčuje a rozevírá. Celkové zbarvení načervenale žlutohnědé, křídla a ocas černo-bíle pruhované. Žije v otevřené krajině, zejména tam, kde jsou pastviny, případně v řídkých listnatých lesích. Často chodí po zemi, kde z výkalů dobytka anebo z půdy vybírá hmyz. Hnízdí v dutinách stromů. Na snůšce 5 až 7 vajíček sedí samička a samec ji krmí. Mláďata jsou zpočátku krmena pouze samicí, později i samcem. Tažný, zimuje v Africe jižně od Sahary, ale také ve Středomoří. Přilétá v dubnu, odlétá nejčastěji v srpnu. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.

Jak vznikaly nahrávky

S dudky jsem se setkával na jihu Čech, ale vždy bylo možno zaslechnout jen ojedinělé volající ptáky. Příhodnou lokalitou jsou otevřené biotopy v Národním parku Podyjí. Zde jsem mohl během toku nahrát volání i několika samců současně. Samci se navzájem pronásledovali a v rozrušení často čepýřili svoji pestrou péřovou chocholku. Samice si dudci předcházeli tím, že jim nabízeli vybraná sousta. Těmi byly pochoutky dudčího jídelníčku, jako stonožky, pavouci, brouci a vážky. Několikrát jsem se marně pokoušel nahrát varovné drsné zasyčení dudka na hnízdě. Vždy, než se mi podařilo ho na hnízdě překvapit, dudek v tichosti odletěl. Vyhlédl jsem si jedno hnízdo v dutině ve staré hrušni, ve výšce jen asi půldruhého metru. Ukryl jsem se za blízkým šípkovým keřem. Po několika pozorováních příletů ptáků s potravou a odletů od hnízda jsem si stanovil dobu, za kterou se musím u hnízda objevit. Tak se mi nakonec podařilo k hnízdní dutině přiběhnout a přiložit mikrofon ke vletovému otvoru. Jakmile jsem zastínil vchod do hnízda, dudek na hnízdě reagoval varovným drsným opakovaným zasyčením.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: Karel Hudec

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.