Dandie Dinmont teriér
Jméno dostal trochu neobvykle po románové postavě, farmáři jménem Dandie Dinmont z historického románu Waltera Scotta "Guy Mannering", jenž vlastnil šedožlutavé teriéry. Vzhledem k tomu, že kniha vyšla už v roce 1815, je jasné, že už v té době se podobní teriéři ve Skotsku běžně vyskytovali. K jejich stabilizování do podoby samostatného plemene však došlo v roce 1875, kdy vyšel první standard a byl založen chovatelský klub.
Popis: Malý nízkonohý teriér s dlouhým lasicovitým tělem. Hlava velká, krytá měkkou, hedvábnou srstí, která tvoří typickou čupřinu. Oči velké, zářivé, posazené daleko od sebe. Uši zavěšené, nasazené vzadu a daleko od sebe, přiléhající k lícím. Na konci mohou mít střapec. Krk silný, svalnatý. Končetiny krátké, mohutně osvalené, pánevní mírně delší než hrudní. Trup dlouhý, silný, pružný. Ocas kratší (20 - 25 cm), postupně se zužující, může být šavlovitě prohnutý, s vlajkou. Srst dvojí, krycí srst tvrdší, ne drátovitá, prostupuje jemnější podsadou. Zbarvení pepřové (černošedé) nebo hořčičné (červenohnědé až plavé).
Charakteristika: Na teriéra poměrně klidný, přátelský k lidem, ale většinou i k domácím zvířatům. Hravý, inteligentní, učenlivý, při práci horlivý, přitom snadno ovladatelný. V případě napadení se však dokáže sveřepě bránit.
Zvláštní nároky: Srst vyžaduje několikrát za rok mírné trimování a jinak pravidelné česání a kartáčování.
Užití: Byli používáni k lovu lišek, vyder, jezevců, hubili myši a potkany a spolehlivě hlídali pánův majetek. Dnes chováni převážně jako společníci.
Výskyt: Patří spíše k vzácnějším teriérům, u nás je pravidelně, i když nikoli často odchováván.
Možná záměna: Vzhledem k typické chocholce nepravděpodobná.
pes i fena: 8 - 11 kg, cca 25 cm
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka