Cvrčivec révový

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Cvrčivec révový - krátkokřídlá samička
0:00
/
0:00

Už samotné jeho jméno nám mnohé o tomto šestinohém zpěvákovi prozradí. České druhové jméno naznačuje, že se s ním asi nejčastěji setkáme na vinicích. A protože vinné révě se daří jen v nejteplejších oblastech naší republiky, jedná se o druh teplomilný, jehož severní hranice rozšíření se zhruba shoduje s hranicí rozšíření vinic v Evropě. V Praze býval nacházen na stráních nad Trójou, kde kdysi byly vinice.

I rodové jméno cvrčivec naznačuje jeho příbuzenský poměr ke cvrčkům - ve starších učebnicích entomologie se mu skutečně říká cvrček a je řazen do skupiny cvrčků stromových. To proto, že si nebuduje žádné podzemní nory, ale většinu života tráví v korunách stromů nebo ve křoví, kde samička klade vajíčka do štěrbin, které kladélkem navrtává do tenkých větévek, například ostružin. V některých zemích je pro tuto činnost pokládán za škůdce, neboť ranami může vnikat do dřeva rozmanitá nákaza. Naproti tomu jsou však cvrčivci užiteční tím, že se živí škodlivým hmyzem, zejména mšicemi.

Vzhledem se cvrčivci pravým cvrčkům příliš nepodobají. Tělo mají štíhlé, útlé a značně zploštělé a široká zaokrouhlená křídla skládají na plocho přes zadeček. Jejich příbuznost s cvrčky ovšem okamžitě prozradí jejich příjemný a melodický hlas, kterým se na sklonku léta ozývají večer a v noci.

0:00
/
0:00

Zpívají jen samečkové a stejně jako u cvrčků akusticky lákají samičky k páření. Zpěv je jen jednou součástí námluv. Přivolané samičce nabídne sameček ze zvláštních hřbetních žláz na zadohrudi zvláštní výměšek, který na ni zapůsobí jako afrodiziakum, jakmile jej začne olizovat, a zároveň je to samečkův materiální příspěvek k výživě vajíček, která při následném páření oplodní.

Cvrčivec révový - dospělá samička

Samečkové některých druhů cvrčivců se snaží zesílit svůj zpěv zvláštní úpravou listu, na němž volají. Nejnápadněji to dělá severoamerický cvrčivec Burmeisterův. Sameček do listu vykouše otvor ve tvaru hrušky a usadí se v něm tak, že se okraje jeho předních krovkovitých křídel, jimiž vyluzuje zvuk, dotýkají okrajů otvoru v listu. Celý list pak působí jako ozvučnice, která samečkův zpěv asi trojnásobně zesiluje.

Ke zpěvu amerických cvrčivců se váže ještě jedna zajímavost. Jako většina biologických pochodů, i zvukotvorba cvrčivců je závislá na teplotě - čím je chladněji, tím je pomalejší rytmus jejich cvrků. Už před mnoha lety si toho všimli američtí farmáři a navrhovali různé vzorečky, podle nichž vypočítávali z rychlosti cvrkání momentální teplotu. Ten nejjednodušší je asi tento: spočítej počet cvrků za 15 sekund, přidej k tomu 40 a dostaneš stávající teplotu - ovšem ve stupních Fahrenheita. Funguje to prý v rozmezí 55 až 100 stupňů F, což je 13 až 38 stupňů Celsia. Něco na tom bude, protože se pro tento druh stromových cvrčků vžil lidový název teploměrový cvrček.