Clumber španěl

21. září 2010

Kategorie Slídiči a teriéři

Údajně již od 18. století byli jeho předchůdci čistokrevně chováni vévodou z Newcastlu na zámku Clumber, kam se prý dostali z Francie. Typický těžkopádný zjev se přičítá překřížení bladhaunda, baseta a svatobernardského psa.

Popis: Středně velký, ale mimořádně silný pes s mohutnou kostrou a zadumaným výrazem. Hlava masivní, hranatá, středně dlouhá, s výrazným stopem a těžkým čenichem. Oči jasné, tmavě jantarové, poněkud zapadlé, spojivky jsou někdy viditelné, ale nemusí to být příliš (ne entropium). Uši velké, tvaru vinného listu, kryté rovnou jemnou srstí, krk silný a přiměřeně dlouhý. Tělo dlouhé, těžké, nízké, s hlubokým hrudníkem a rovným, širokým hřbetem. Končetiny silné, dobře osvalené, s velkými kulatými tlapami. Ocas nízko nasazený, nesený v rovině hřbetu. Srst hustá, hedvábná, rovná a přiléhající. Zbarvení: preferuje se bílá se žlutým citronovým odstínem nebo znaky, přípustná je i oranžová. Znaky jsou nevelké a nevýrazné.

Charakteristika: Klidný, vyrovnaný pes, působící až flegmatickým dojmem. V projevech zdrženlivý, tichý, rezervovanější než většina španělů.

Zvláštní nároky: Hůře snáší chov v přetopených bytech, rád pobývá venku. Potřebuje relativně méně pohybu než ostatní španělé.

Užití: Lovecký pes, užívaný ke sledování a aportování hlavně v těžko prostupných, bažinatých terénech. Při práci je tichý a používá svůj skvělý nos. Pomalejší, ale vytrvalý. Příjemný, lidný společník.

Výskyt: Patří ke vzácnějším plemenům. Na našich výstavách se s ním však pravidelně setkáváme.

Možná záměna: S ostatními španěly, poznáme ho však podle těžkopádnosti a lymfatičnosti.

pes: 36 kg, cca 45 cm
fena: 29,5 kg, cca 45 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková