Chodský pes
Na území Čech v minulosti prokazatelně existovala relativně ustálená forma ovčáckého psa. Šlechtitelé chodského psa se v moderní době snažili na tuto původní formu navázat, inspirovali se při tom i vyobrazeními Mikoláše Alše a zmínkami Aloise Jiráska. Chodský pes jako plemeno začal fakticky vznikat až od roku 1985 v důsledku snah J. Findejse. Zpočátku byli použiti různí vesničtí psi odpovídajícího typu, jejichž majitelé se přihlásili na základě výzvy a fotografie, zveřejněné v kynologickém časopise.
Popis: Středně velký dlouhosrstý ovčák obdélníkového tělesného rámce. Hlava s plochou lebkou, s čenichem o něco kratším než mozkovna a vyznačeným stopem. Oči středně velké, mandlové, tmavohnědé. Uši krátké, vysoko nasazené, vzpřímené, blízko sebe, kryté delší hustou srstí. Krk ladně nesený, pružný. Tělo obdélníkového rámce, s oválným, k loktům sahajícím hrudníkem, rovným pevným hřbetem, krátkými bedry a vtaženým břichem. Končetiny rovné, silné, dobře osvalené. Ocas dosahuje k hleznům, bohatě osrstěný, při vzrušení se zvedá nad úroveň hřbetu. Srst dlouhá s výjimkou obličejové partie, hran ušních boltců a předních stran končetin. Zbarvení černé se sytě žlutými znaky typu. Čím jsou znaky sytější, tím lépe.
Charakteristika: Temperamentní, aktivní, ne však zbrklý. Snadno cvičitelný a dobře ovladatelný pes. Vyniká otužilostí a nenáročností. Nebojácný, s pevnými nervy. Ostražitý.
Zvláštní nároky: Vyhovuje mu pobyt venku, dokáže se však přizpůsobit i život ve městě. Potřebuje vhodné zaměstnání a přiměřený pohyb. Celkově nenáročný.
Užití: Pracovní pes, schopný služebního výcviku. Dobrý hlídač. Může pracovat jako pes ovčácký, lavinový, záchranný i vodící. Vhodný i pro začátečníky.
Výskyt: V ČR je pravidelně odchováván, masově se však zatím nerozšířil.
Možná záměna: S německým ovčákem, chodský pes má však delší srst (i na uších), rovný hřbet, charakteristické černotříslové zbarvení a je menší.
pes: 18 - 25 kg, 52 - 55 cm
fena: 18 - 25 kg, 49 - 52 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
