Český teriér
Původní české plemeno, vyšlechtěné v padesátých letech 20. století známým kynologem Františkem Horákem křížením skotského a sealyhamského teriéra. Jeho cílem bylo vytvořit plemeno s menším obvodem hrudníku než má první, ale s méně světlou a bohatou srstí, než má druhý, celkově ovladatelnější a v myslivecké praxi lépe upotřebitelné jak při práci na povrchu, tak zvláště pod zemí. K oficiálnímu uznání ze strany FCI došlo v roce 1963.
Popis: Malý nízkonohý dlouhosrstý teriér obdélníkového formátu. Hlava delší, s výrazným vousem a obočím a vysoko nasazenýma, klopenýma ušima trojúhelníkového tvaru. Krk středně dlouhý, poměrně silný, s volnější kůží, ale bez laloku. Končetiny kratší, rovné a svalnaté, se silnými kostmi. Hřbet rovný, v bederní partii mírně vyklenutý. Ocas dlouhý 18 - 20 cm, poměrně nízko nasazený, v klidu nesený dolů, v afektu i nad úrovní hřbetu. Srst hustá, jemná, nepříliš bohatá, s hedvábným leskem. Zbarvení: šedomodré nebo kávově hnědé, připouští se šedé, žluté a bílé znaky, přičemž základní barva musí vždy převládat.
Charakteristika: Sice aktivní, ale oproti většině ostatních teriérů lépe ovladatelný a klidnější. Navzdory zkráceným končetinám podivuhodně pohyblivý, vytrvalý a odolný. Stále má vynikající lovecké vlastnosti, je přiměřeně ostrý a silný.
Zvláštní nároky: Nenáročné plemeno, kterému však je nutno několikrát do roka upravit srst stříháním.
Užití: Lovecký pes, norník i slídič. Dnes především dobrý společník, vhodný i do města.
Výskyt: Chovaný nejen u nás, ale i v mnoha evropských zemích, zvláště v Holandsku a ve Skandinávii. Samostatný klub už má i v USA. Bohužel nikde, ani v ČR, nepatří k početným plemenům.
Možná záměna: S výchozími plemeny, od nichž se nápadně liší pastelovým zbarvením a leskem i strukturou srsti.
psi i feny: 25 - 32 cm (u psů ideální 29 cm, u fen 27 cm), 6 - 10 kg
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka