Bulteriér

21. září 2010
Kategorie Teriéři

Jak už jeho jméno napovídá, vznikl křížením starých anglických buldoků s bílými, dnes už neexistujícími staroanglickými teriéry a jeho úkolem bylo zápasit v arénách s býky a psy či dávit potkany. Zpočátku se hledělo se pouze na bojové schopnosti, na vnější vzhled se poprvé zaměřil až jistý James Hinks z Birminghamu, považovaný dnes za zakladatele chovu moderního bulteriéra.

Popis: Středně velký, mimořádně svalnatý a mohutný pes, nazývaný "gladiátor mezi psy". Hlava má v psí říši ojedinělý vejčitý tvar. Oči úzké, šikmo uložené, trojúhelníkové. Uši malé, tenké, blízko od sebe nasazené, vzpřímené. Krk klenutý, dlouhý, svalnatý. Končetiny silné, osvalené, rovnoběžné. Tělo s krátkým, silným hřbetem a hlubokým hrudníkem. Ocas krátký, nízko nasazený, vodorovně nesený. Srst krátká, přiléhající, lesklá, ale na pohmat hrubá. Zbarvení: čistě bílé nebo různě barevné (jedno, dvou i tříbarevné), přičemž barevné plochy musí převládat. Nežádoucí je jen modré a játrově hnědé, žádoucí naopak žíhané.

Charakteristika: Navzdory špatné pověsti k lidem milý a přátelský pes, milující děti a svému majiteli nesmírně oddaný. Mimořádně odvážný, silný a zarputilý, v boji velmi nebezpečný protivník. Bývá svéhlavý.

Zvláštní nároky: Těžko snáší změnu majitele. Potřebuje pevnou ruku a hodně trpělivosti. Od mládí je nutno korigovat vztah k ostatním psům i k jiným domácím zvířatům, protože má sklon ke rvačkám.

Užití: Původně bojový pes. Dnes úspěšně užíván jako pes lovecký (zvláště na černou zvěř), společenský i coby obranář a hlídač.

Výskyt: Běžné plemeno.

Možná záměna: Od amerického stafordšírského teriéra se liší typickou protáhlou klabonosou hlavou a vztyčenýma ušima.

Velikost: nejsou stanoveny výškové ani váhové limity, ale pes musí působit dojmem maximální substance odpovídající kvalitě a pohlaví.

pes i fena: asi 25 - 30 kg, cca 50 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková