Boloňský psík

21. září 2010

Kategorie Plemena společenská

Jako všichni bišonci pochází ze Středomoří a dlouhá staletí byl oblíbencem nejvyšších společenských vrstev. Je blízkým příbuzným kadeřavého bišonka, s nímž v minulosti prakticky splýval, a i dnes jsou rozdíly mezi oběma plemeny jen malé. Jak už jeho jméno prozrazuje, vyhranil se v severní Itálii, oficiálně uznán byl až v roce 1934.

Popis: Malý kompaktní bílý psík s dlouhou nadýchanou chomáčkovitou srstí. Hlava středně dlouhá (její délka tvoří třetinu výšky), s lebkou mírně vejčitého tvaru a mozkovnou o něco delší, než je čenichová partie. Oči otevřené, kulaté, větší, směřující kupředu. Uši vysoko nasazené, dlouhé, zavěšené, ale u kořene mírně zvednuté. Krk úměrný k tělu, bez laloku. Tělo kvadratické, prostorný hrudník dosahující až k loktům, rovný hřbet, břicho mírně vtažené. Končetiny rovné a rovnoběžné. Ocas nasazený v prodloužení hřbetní linie, při pozornosti se stáčí přes hřbet. Srst: dlouhá, jemná, chomáčkovitá, nepřiléhající, vzdušná. Zbarvení čistě bílé.

Charakteristika: Veselý, milý společník, který se dokáže bez problémů přizpůsobit každému prostředí i situaci. Není ani příliš živý, ani pomalý. Pánovi je bezmezně oddán, k cizím bývá mírně nedůvěřivý.

Zvláštní nároky: Srst vyžaduje pravidelnou péči, u některých jedinců s hustou podsadou je nutné každodenní kartáčování. Občas se musí vykoupat. Hodí se výhradně do bytu.

Užití: Společenský pes pro všechny generace.

Výskyt: V poslední době se zvolna šíří, i když nedosahuje popularity kadeřavého bišonka. U nás je pravidelně odchováván.

Možná záměna: Od ostatních bišonků se liší chomáčkovitou srstí, která odstává a netvoří prameny.

pes: 4 kg, 27 - 30 cm
fena: 2,5 kg, 25 - 28 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková