Bobr evropský

20. březen 2020
Vědecké zařazení Hlodavci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bobr evropský

Představte si, že sedíte na břehu slepého ramena Labe nebo Moravy a najednou vidíte na hladině v místech, kde není žádný proud, plavat velkou vrbovou nebo topolovou větev. Záhada, řeknete si, a vezmete si na pomoc dalekohled. Teprve s jeho pomocí se ukáže, že větev se nepohybuje sama o sobě, nýbrž že si ji v zubech drží vodní stavitel – bobr evropský.

Ještě před 20 lety by taková příhoda u nás nebyla možná, neboť původní bobři byli na našem území vyhubeni v 18. století a s výjimkou krátké epizody v první polovině 19. století, kdy se o jejich obnovení pokusili jihočeští Schwarzenbergové, byli na seznamu vyhubených druhů. Ke změně došlo až poté, co se jižním Německem a Rakouskem začali šířit bobři z kolonií vysazených koncem 70. let 20. století při horním toku Dunaje a Innu.

První „novodobý“ bobr se u nás objevil v roce 1979 na jižní Moravě a zanedlouho byl zjištěn i v jižních a západních Čechách. Dnes je bobr evropský velice rychle se šířícím druhem, čemuž napomohlo i vysazení několika párů na Moravě v Litovelském Pomoraví a v Oderských vrších.

Čtěte také

Obraz jeho rozšíření se rok od roku dynamicky mění – co platilo před pěti lety, dnes už neplatí a za dalších pět let bude bobrů zase víc a na nových místech. V současné době máme tři hlavní centra výskytu – jihozápadní Čechy, dolní tok Labe od státní hranice po Střekov a prakticky celou východní polovinu Moravy od Ostravy po Břeclav.

Bobr evropský je náš největší hlodavec, dosahující úctyhodné hmotnosti až přes 30 kg. Svým způsobem života je napevno spjat s vodou, což ostatně prozrazuje i jeho vzhled. Má hustou a mastnou, tedy nesmáčivou srst, zadní nohy opatřené plovacími blánami a hlavně lysý zploštělý ocas, který mu slouží při plavání a potápění k pohonu a jako kormidlo zároveň.

Při pohledu na bobra si nelze nevšimnout ani obrovských, nápadně oranžových hlodáků, které jsou pro něho důležitým pracovním nástrojem. S jejich pomocí dokážou bobři porazit strom s kmenem o průměru přes půl metru. Postupují přitom systematicky a kmen ohlodávají rovnoměrně ze stran ve výšce několika desítek cm nad zemí, až se strom vlastní vahou skácí na zem a zbude pouze kuželovitý pařez. Naše nahrávka tuto situaci názorně dokresluje - zvuk hlodání doprovází pád stromu do vody. Bobři nejčastěji porážejí stromy o průměru do 20 cm, což je pro ně práce na jednunoc.

Bobr evropský

Kácení stromu má tři hlavní důvody. Z takto získaného materiálu si bobři stavějí hráze, kterými zvedají vodní hladinu do potřebné výše. Mají totiž jednu životní zásadu, že většina východů z jejich obydlí, ne-li všechny, musí ústit pod hladinou. A tak pokud nenajdou místa s dostatečně vysokými břehy, pomůžou si tím, že postaví přehradu. Navíc po vodě snadno dopravují potravu z odlehlejších končin obývaného území, které může pokrývat až 2,5 km pobřeží vodního toku. A konečně ve vodě si skladují zásoby potravy na zimu. Zatímco přes léto se živí měkkými výhonky dřevin a zelenými rostlinami (rákosem, travinami a dokonce jsou známé případy, že chodí na pole na kukuřici, cukrovku či brambory), v zimě ohlodávají kůru z větví, které ve vodě zůstanou jako čerstvé.

Hlasový repertoár bobrů není příliš pestrý, anebo ho možná dosud zcela neznáme. Co však nelze opomenout, je varovný signál - když kterýkoliv bobr zjistí cosi nepatřičného, mohutným úderem ocasu o hladinu upozorní na nebezpečí všechny ostatní členy kolonie, kteří v mžiku zmizí pod hladinou.

Bobr evropský ve volné přírodě v lokalitě u Měřína

U nás má bobr zatím status zvláště chráněného druhu, ale jistě není daleko doba, kdy škody způsobené na břehových porostech a v lužních lesích začnou být někomu trnem oku. Bobra bychom však měli uhájit, neboť jen málo živočichů je schopno žít ve smíru s člověkem v dnešní přetechnizované době.

Základní údaje

Bobr evropský (Castor fiber). Společensky žijící druh vodního hlodavce. Výborně plave a potápí se; aktivní je v noci. Obývá břehy stojatých a pomalu tekoucích vod, kde si hrabe nory se šachtou vedoucí pod hladinu. Na vodě také staví tzv. "bobří hrady" vysoké 2 až 3 m a přes hladinu tekoucích vod staví přehrady z větví a dalšího rostlinného materiálu. Živí se bylinami a stromovými výhonky. Samice vrhá obvykle koncem dubna 2 až 7 mláďat. Má nepravý zimní spánek; na zimu si pod vodou dělá zásoby. Na naše území se začal vracet teprve nedávno a stále je velmi vzácný; patří mezi kriticky ohrožené, zákonem zvláště chráněné druhy.

Video: Jarmila Kačírková

autor: Miloš Anděra

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.