Bladhaund / Chien de St. Hubert
Patří k nejstarším evropským honičům, zároveň je blízce spřízněn i s plemeny dogovitými. Pochází z benediktinského kláštera sv. Huberta v dnešní Belgii, kde jeho předky mniši chovali v relativně čistokrevné podobě již od 7. století. Mnich Hubert z tohoto kláštera byl později jmenován patronem lovců. O něco později se tito psi dostali i do Anglie a zde probíhal jejich chov nezávisle po dlouhá staletí. Moderní chov byl založen na sloučení obou vývojových linií.
Popis: Impozantní, vznešeně působící velký a silný pes. Hlava výrazná a mohutná, s množstvím volné kůže a vrásek a dlouhými, převislými pysky. Tmavé menší oči, tolerují se padavá dolní víčka. Uši nízko nasazené, dlouhé (dosahující alespoň k nosu), porostlé krátkou, jemnou srstí. Krk dlouhý, dobře osvalený, s dvojitým lalokem. Hřbet široký, velmi silný, břicho mírně vtažené. Končetiny rovné, svalnaté, silných kostí. Ocas středně dlouhý, nesený v oblouku nad linií hřbetu. Srst krátká a tvrdá. Zbarvení: existují tři barevné rázy: dvoubarevný černý spálením (black and tan), dvoubarevný hnědý spálením (liver and tan) a jednobarevný červený (red).
Charakteristika: Velmi klidný, rozvážný pes, který je mimořádně přátelský ke všemu živému, miluje lidi a nemá v sobě ani stopu agresivity. Zároveň je však poněkud svéhlavý a neprojevuje velkou ochotu podřídit se výcviku. Má famózní čich.
Zvláštní nároky: Vyžaduje citlivý a trpělivý přístup. Lépe se hodí pro držení venku, protože vyžaduje prostor a kromě toho hodně sliní. Vzhledem k dobrácké povaze není dobrým hlídačem.
Užití: Lovecký pes - honič a barvář, pro klidnou povahu a zajímavý vzhled dnes častěji držený jako pes rodinný a společenský.
Výskyt: Ani běžný, ani vysloveně vzácný. Mimo výstavní kruhy se s ním však setkáváme jen ojediněle.
Možná záměna: Žádný jiný podobný honič není tak velký a mohutný.
pes: 46 - 54 kg, 68 cm
fena: 40 - 48 kg, 62 cm
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
