Azavak
Pochází z jižní Sahary, z území dnešních států Mali, Burkina Faso a Nigérie. Název dostal podle údolí a stejnojmenné řeky Azawakh. Po staletí ho choval kočovný kmen Tuaregů coby loveckého psa, ale i jako hlídače. Do Evropy se dostal až v sedmdesátých letech minulého století, za samostatné plemeno byl uznán 1. 1. 1981.
Popis: Velký, i na chrta mimořádně ušlechtilý chrt s hladkou srstí. Hlava dlouhá, jemná, úzká a suchá, s ostře řezanými rysy a postupně se zužujícím čenichem. Oči mandlové, velké, tmavé nebo jantarové. Uši vysoko nasazené, zavěšené, přiléhající k hlavě, trojúhelníkové. Krk dlouhý, svalnatý, mírně klenutý. Tělo obdélníkového formátu, přičemž výška je o něco větší než délka. Hrudník hluboký a prostorný, hřbet rovný nebo mírně se zvyšující směrem ke kyčlím, s výraznými kyčelními hrboly a vysoko vtaženým břichem. Končetiny dlouhé, suché, rovné, rovnoběžné. Ocas nízko nasazený, dlouhý, tenký. Srst velmi krátká, na břiše někdy úplně chybí. Zbarvení od pískové po červenou v různých odstínech, případně s tmavou maskou. Bílá na hrudi, na konci ocasu a na "ponožkách".
Charakteristika: I na chrta mimořádně nezávislý, k cizím naprosto nedůvěřivý, drsný až ostrý pes. Pánovi sice oddaný, ale nikdy příliš podřízený. Klidný a sebejistý. Doma dokáže být i láskyplný a něžný.
Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu a volného prostoru. Má rád teplo. Jeho výchova je obtížná.
Užití: Ve své vlasti lovecký pes na gazely, lovící převážně zrakem. V Evropě společenský, případně dostihový pes. Náročný společník, dobrý hlídač.
Možná záměna: Se slugou, s níž byl až do roku 1981 považován za jedno plemeno. Odlišuje se od ní tělesným formátem, jenž má tvořit na výšku položený obdélník (u slugy obdélník položený na délku nebo čtverec) a povinnými bílými "ponožkami",
pes: 20 - 25 kg, 64 - 74 cm
fena: 15 - 20 kg, 60 - 70 cm
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.