Až příliš vysoká věž
Štíhlá věž čáslavského kostela doslova ovládá celý kraj. Ať jedeme odkudkoliv, spatříme nejdříve ji. Mohlo by nás napadnout, že viditelně označuje velice důležité místo a není vyloučeno, že tomu tak je.
Výstavná věž je součástí kostela sv. Petra a Pavla. Ten vzniká na místě románské stavby jako stavba raně gotická. Složitě koncipované trojlodí a kaple sv. Anny jsou ze 14. století. Další přestavby jsou pozdně gotické, renesanční. Po rekatolizaci došlo na barokní proměnu, zejména interiéru. A patrně největší proměna kostela nastala v letech 1908 – 11, při důkladné regotizaci od architekta K. Hilberta. Právě při rekonstrukčních pracích byl objeven rozporuplný poklad – kosterní pozůstatky Jana Žižky z Trocnova.
Nález vyvolal a vyvolává ostré diskuze. Teprve poslední výzkumy ukázaly, že lebka ukrytá ve výklenku věže, by husitskému vojevůdci mohla patřit. Pak by přehnaně vysoká věž ukazovala velice významné místo. Místo úkrytu...
Jan Žižka měl několik hrobů. Víme, že zemřel při zamýšleném tažení na Moravu před městem Přibyslaví. Stalo se tak pravděpodobně 11. října 1424. Podle starých kronik byl slavný vojevůdce pohřben v Hradci Králové v kostele sv. Ducha. Tak zvaná Kronika pěkná uvádí ještě pro roky 1450 až 1460, že Žižka „tu ležie.“
Po nějaké době měly být pozůstatky Jana Žižky přeneseny do Čáslavi. Proč, to nám zcela uniká. Nejedná se o pouhou legendu, ale o fakt ověřený několika důkazy. V první řadě je zmínka v Hájkově Kronice české: „…kterýž (Žižka) potom nevím s jakou příčinou byl vyzdvižen a převezen do Čáslavi a v kostele u fary vedle jednoho malého oltáře v truhle prkenné položen…“ Tuto informaci potvrzuje Čáslavská paměť, když uvádí, že po shoření města v roce 1523 byly nalezeny „v kostele i jiné věci s truhličkou, v které kosti jeho (Žižky) zůstaly“.
Ale nejdůležitější zpráva pochází od pokračovatele Kroniky Beneše z Hořovic. Velice přesně popisuje Žižkův náhrobek.: „Jest v Čáslavi v kostele sv. Petra a Pavla u jednoho pilíře hrob kamenný, na němž vytesaný obraz jeho v celém kyrysu a helm na hlavě otevřený s hřebenem, v pravé ruce palcát držíce a po levé meč a erb, na němž kalich vytesaný. A z druhé strany u pravé nohy též druhý kalich, okolo toho vůkol text literami napsaný…“ Právě takový náhrobek je vyobrazen v rohu rytiny města Čáslavi z roku 1617. To bylo ještě v době, kdy Žižkův hrob byl nejvýznamnější pamětihodností. Na jiné pozdější rytině z roku 1650 je opět vyobrazena poněkud jiná varianta Žižkova hrobu.
Existenci hrobu dokazují i významné návštěvy, které k němu zamířili. V první řadě to byl císař Ferdinand II. Ten roku 1621, krátce po konečném vítězství nad českou reformací na Bílé hoře, Žižkův hrob v Čáslavi navštívil. Více jak deset let později, v roce 1636, směřoval k Žižkovu hrobu osobní lékař anglických králů, a mimochodem objevitel krevního oběhu, William Harvey. Ten spolu s rytcem Václavem Hollarem navštívil naše země a také prohlédl památný čáslavský hrob. Ale jaký?
Výpravný náhrobek, který známe z rytin, již v době Hollarově nestál. Bylo samozřejmé, že ihned po porážce reformace musel být odstraněn. A tak paradoxně zprávy o jeho odstranění nám dnes slouží jako důkaz o jeho existenci. Když čáslavský kostel musel opustit poslední utrakvistický kněz, byl Žižkův palcát zavěšený nad náhrobkem symbolicky odeslán papeži do Říma. Roku 1623 hledal v náhrobku Žižkovy pozůstatky Vilém z Vřesova. Nic nenalezl a tak alespoň nechal rozmetat jeho náhrobek. To víme jednak z Pamětí Mikuláše Dačického z Heslova, jednak z Komenského Historie o těžkém protivenství církve české.
To, že Vilém z Vřesova, mincmistr z Kutné Hory, Žižkovy pozůstatky nenalezl, znamená jediné – že jsou někde ukryty. Nejspíš v kostele. Třeba jen jejich část.
Při všech opravách kostela byly kosti hledány, ale marně. Zásadní objev se stal až v roce 1910. V zazděném výklenku v podvěžní kapli byly odkryty lidské kosti. Podle vyjádření architekta K. Hilberta, který vedl regotizaci chrámu, byl výklenek vestavěn do zdi současně se stavbou věže. Nebyla tedy tak nápadně vysoká věž znamením pro budoucnost? Nebyl již kolem roku 1450, kdy věž byla stavěna, náhrobek prázdný? Třeba někdo prozíravý pozůstatky Jana Žižky ukryl. Budoucnost byla již v té době značně nejistá.
Ve výklenku se ukrývaly dvě zkřížené stehenní kosti, dále poškozená lebka a kus kameninové mísy, dvě dřevěné destičky a chuchvalec ztrouchnivělého tkaniva. Jedná se zřetelně o záměrné a symbolické uložení.
Kosti byly podrobeny vědeckému průzkumu. Prof. J. Matějka prohlásil sice kosti za věrohodné, tedy za pozůstatky slavného vojevůdce, ale narazil na opačné mínění jiných odborníků. Rozpoutala se obvyklá polemická bitva. Později došlo k dalším průzkumům. Ty všechny jednoznačně vyloučily doprovodné stehenní kosti, ale soustředily na lebku lebeční fragmenty. Roku 1980 byly poznovu zkoumány a došlo se k překvapivému závěru. Lékařský průzkum tzv. čáslavské kalvy shrnul významný antropolog Emanuel Vlček výsledky náročného bádání v roce 1981 takto: „Závěrem je možno konstatovat, že antropologicko-lékařské vyšetření významně posílilo věrohodnost čáslavské kalvy (lebky) jako autentického pozůstatku Jana Žižky z Trocnova.“
Zdá se tedy dosti věrohodné, že vysoká věž kostela v Čáslavi v sobě ukrývala vzácné pozůstatky. Jejich osudy byly stejně dramatické jako život husitského vojevůdce Ani po smrti neměly jeho kosti mít klid. Nikdy se nedovíme jejich osudy, ani zda jsou skutečně pravé. Kosti prostě mlčí, ale jejich existence je výmluvná.
