Anglický setr
Setři patří k nejmladším loveckým psům, vznikli až po rozšíření střelných zbraní, čemuž odpovídá typický způsob jejich práce: na zvěř upozorňovali podobně jako ohaři zvláště strnulým postojem, tzv. vystavováním, často při něm přisedajíce. Rozhodující podíl na vzniku anglického setra má anglický chovatel E. Lawerack, jenž již od roku 1825 choval setry nejen na výkon, ale i na exteriér. Proto se anglickým setrům dříve říkalo Lawerackovi setři.
Popis: Spíše větší, nápadně elegantní a ušlechtilý pes. Hlava dlouhá, s výrazným stopem a hranatou čenichovou partií. Oči měkkého, ale živého výrazu. Uši středně dlouhé, nízko nasazené, přiléhající k lícím, porostlé dlouhou hedvábnou srstí. Krk delší, svalnatý a elegantní. Tělo silné, ale ne těžké, s krátkým a rovným hřbetem, širokým a hlubokým hrudníkem. Končetiny rovné, svalnaté, silných kostí, na zadní straně s "praporci". Ocas nasazený v úrovni hřbetu, středně dlouhý, nezatočený, s hedvábnou "vlajkou". Srst dlouhá a hedvábná. Zbarvení: černo-bílé (blue belton), oranžovo-bílé (orange belton), žluto-bílé (lemon belton) nebo trikolorní. Barvy netvoří po těle velké skvrny, preferováno je drobné stříkání.
Charakteristika: Milý a přátelský pes, doma poměrně klidný, venku však neobyčejně temperamentní a vytrvalý. Má vynikající lovecké schopnosti: dobře vystavuje, spolehlivě pracuje s vysokým nosem, ochotně aportuje. Dobře ovladatelný a cvičitelný.
Zvláštní nároky: Potřebuje mimořádně mnoho volného pohybu a odmalička důsledný výcvik v poslušnosti, aby bylo možno ho pouštět na volno. Také srst vyžaduje pravidelnou údržbu, zvláště po návratu z terénu.
Užití: Všestranný lovecký pes s typickým prostorným hledáním a vystavováním. Příjemný společník pro sportovně založené lidi.
Výskyt: Oblíbené, i když nikoliv široce rozšířené plemeno.
Možná záměna: Podobá se ostatním setrům, ale liší se od nich typickými světlými barvami s tečkováním.
pes: 25 - 30 kg, 65 - 68 cm
fena: 25 - 30 kg, 61 - 65 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
