Anglický buldok

21. září 2010

Kategorie Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

Navazuje na starověké molossy, už od 13. století byli buldokovití psi používáni k zápasům především s býky, ale také medvědy atd., později také ke psím zápasům. Ty byly roku 1835 zakázány a buldok téměř vyhynul. Angličtí chovatelé k němu obrátili zájem až ve 2. polovině 19. století, v roce 1876 byl vypracován první standard, který byl přepracován v roce 1909 a platí dodnes v jen málo změněné podobě.

Popis: Středně velký, podsaditý, široce stavěný a nízko posazený pes. Hlava poměrně velká a masivní, s výrazně zkrácenou čenichovou partií, mohutnými čelistmi a převislými pysky. Malé uši ve tvaru růžového lístku. Objemné tělo, krátký široký hřbet, prostorný hrudník. Ocas nízko nasazený, kratší, silný a zužující se do špičky. Pohyb charakteristicky těžký a omezený, s krátkými a rychlými kroky Srst krátká, hustá, jemná, hladká. Zbarvení jednobarevné nebo jednobarevné s černou. Nejčastěji žíhané, červené všech odstínů, plavé, žlutohnědé, také bílé a skvrnitá (tzn. bílé v kombinaci s jakoukoliv z výše uvedených barev).

Charakteristika: Mimořádně klidný, pomalejší pes mírného, až flegmatického chování. Budí dojem rozhodnosti a síly. Velmi přátelský, milý, na druhé straně také odvážný a příslovečně zarputilý.

Zvláštní nároky: Buldoci poměrně často trpí zdravotními obtížemi a špatně snášejí vyšší teploty. Mimořádně složité bývají porody, které je velmi často nutno řešit císařským řezem. I při odchovu štěňat musí chovatel feně pomáhat. Jinak je buldok poměrně nenáročný, vyžaduje jen málo pohybu, minimální péči o srst a snadno se vychovává.

Užití: Dříve bojový, dnes exkluzivní společenský pes.

Možná záměna: S americkým buldokem, který je však výrazně větší, štíhlejší a sportovnější. Francouzský buldoček je zase menší a má velké vzpřímené uši.

pes: 25 kg, cca 40 cm
fena: 22 kg, cca 40 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková