Aljašský malamut
Předkové byli psi eskymáckého kmene Malemutů ze severozápadní části Aljašky. Evropští polárníci je od konce 19. století začali využívat při přepravování nákladů i závodech psích spřežení, v té době se jednalo o mnoho různých forem, nikoliv o jednotné plemeno. Moderní malamut vznikl až ve 30. letech 20. století, kdy vznikl klub, a štěňata začala být zapisována do plemenné knihy.
Popis: Velký, mohutný, kvadratický pes s těžkými kostmi. Široká hlava s masivním čenichem a mandlovýma očima. Uši vzpřímené, trojúhelníkové, vzhledem k hlavě se zdají malé. Tělo kompaktní, s hlubokým hrudníkem. Končetiny silné a dobře osvalené. Ocas huňatý a mírně zatočený, nesený v rovině hřbetu nebo nad ní. Srst se skládá z husté a mastné podsady a hrubé a silné srsti krycí. Zbarvení počínaje světle šedou přes střední odstíny šedé až po černou, sobolí a červenou. Jediná jednotná povolená barva je celá bílá. Bílá je vždy převažující barvou na spodní straně trupu, částech končetin, tlapách a části znaků na obličeji.
Charakteristika: Klidný a k lidem přátelský pes, majiteli i jeho rodině je velmi oddaný. Někdy poněkud tvrdohlavý. Ve vztahu ke psům se mohou vyskytnout problémy.
Zvláštní nároky: Vhodné je celoroční ubytování venku. Hůře snáší vysoké teploty, v horku by neměl být fyzicky zatěžován. Vyžaduje hodně pohybu a vhodné zaměstnání. Může převládnout lovecký pud, který psa nutí do samostatných výprav.
Užití: Eskymáci je užívali coby tažné psy, lovce i hlídače. Saňový pes, který vyniká spíše vytrvalostí než rychlostí a proto se hodí především na delší tratě a k tažení těžších nákladů. Dobrý společník pro sportovně založené lidi - turisty, vodáky, cyklisty, rekreační běžce. Nehodí se k běžnému služebnímu výcviku ani ke hlídání.
Výskyt: U nás poměrně běžný, k čemuž přispěla i vlna obliby o severská plemena, která u nás před nedávnem proběhla. Dnes už nepatří k módním plemenům.
Možná záměna: Se sibiřským hasky, jenž je však výrazně menší a celkově jemnější.
pes: 38 kg, 63 cm
fena: 34 kg, 58 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.