Zimní zvyky v Bukovině
Pokud si ještě chcete připomenout vánoční a novoroční atmosféru a zároveň se něco dozvědět o Rumunsku, tak pro vás máme pozvánku na výstavu Zimní zvyky a obyčeje v Bukovině, kterou až do 26. ledna můžete navštívit v Rumunském kulturním institutu v Praze. Bukovina leží na severovýchodě Rumunska a lidové zvyky a obyčeje se v ní dochovaly pravděpodobně ve větší míře než v jiných evropských regionech.
V průběhu dvanácti dnů mezi Vánoci a Třemi králi, které protíná příchod Nového roku, panuje v bukovinských vesnicích pohádková atmosféra. Lidé zapomínají na starosti, oblékají se do svátečního a stávají se součástí mystéria. Vrcholem vánočních svátků je Štědrý večer, na který se lidé po celý den připravují nejpřísnějším postem. A štědrovečerní zvyky popisuje Elvira Romaniuc, ředitelka Muzea lidových zvyků a obyčejů v Bukovině, které se nachází ve městě Gura Humorului:
„Večer, když zapadne slunce, si celá rodina na sebe vezme nejlepší oblečení a čeká, kdy se u nich zastaví kněz s ikonou. Večeře už je připravena a poté, co odejde kněz s ikonou, se celá rodina zároveň usadí u stolu. Nejprve však vzdá vkleče díky Pánu Bohu, pomodlí se Otčenáš a poděkuje za to, že se tu opět po roce sešla.“
Na štědrovečerní stůl se dává dvanáct druhů postních pokrmů: drcená a vařená pšenice, horké uzené švestky, vařené boby, sarmy s krupicí, sekané houby s česnekem, houbová polévka, vařené rozdrcené fazole a pokrmy z ryb. Na největším stole v domě je prostřen nejkrásnější ubrus a na něm jsou podávány všechny chody.
„Je zajímavé, že předtím než se na stůl prostře ubrus, umístí se pod něj seno, které symbolizuje jesličky, kde se narodil Ježíš Kristus. Na ubrus se dává červená nit do tvaru kříže, který je symbolem jak vzniku křesťanství, tak i solárním křížem, protože se nacházíme ve chvíli nedostatku slunce, což je období zimního slunovratu. Štědrovečerní stůl představuje jakousi zmenšeninu země v daný okamžik. Na stole vidíte koláč kulatý jako Slunce a Měsíc, který symbolizuje nebe. Svíčka, která se dává vedle koláče, představuje nebeský pilíř, jenž spojuje nebe a zemi.“
Po setmění děti vycházejí na koledu a o něco později je následují mladíci oblečení do tradičních zimních krojů. Ráno 25. prosince začíná koleda s hvězdou, kdy děti chodí koledovat ve tříčlenných skupinkách. Nosí s sebou hvězdu z barevného papíru a na hlavě mají papírové koruny, protože koleda s hvězdou má připomínat hledání Ježíška.
Také novoroční zvyky a obyčeje jsou v Bukovině velmi bohaté a odehrávají se jak v soukromí domů, tak venku uprostřed vsí. Elvira Romaniuc je popisuje následovně:
„Dodnes 31. prosince děti ve věku 9-12 let obchází domy se zvonem a ohlašují, že se blíží Nový rok. Po nich přicházejí koledníci s pluhem, kteří vinšují a předpovídají šťastný nový rok. A po setmění jsou k vidění skupiny masek. Není to ale žádný karneval. Skupiny jsou tvořeny krasavci a ošklivci. Krasavci představují dobré duchy a ošklivci zlé duchy. Ve skupinkách nikdy nechybí koza, symbol plodnosti a úrodnosti, a medvěd, symbol nesmrtelné přírody, která se každý rok znovu probere k životu. V některých oblastech se vyskytuje také kůň. Kůň představuje solární symbol, protože slunci je potřeba pomoct tancem koně, aby vydrželo na nebi, a zároveň má odhánět zlé duchy, protože podle rumunské mytologie má tuto moc.”
