Zářivá krása pampelišek
Václav Chán ze Strakonic, významný jihočeský botanik, byl specialistou právě na pampelišky. Není to zas tak dávno, co jsme s ním pobývali při natáčení cyklu Lidé a příroda. Mluvili jsme s ním samozřejmě hlavně o pampeliškách.
Kolik druhů pampelišek vlastně známe?
U nás známe zatím asi 150 druhů - ale to je jen jedna skupina, sekce, takových skupin je několik. Jiné jsou pampelišky rostoucí na loukách, jiné jsou druhy pampelišek na sešlapávaných cestách, jiné jsou pampelišky rostoucí na vlhkých bažinných loukách... Tak by se dalo ještě dlouho pokračovat.
Dívám se k vám do knihovny - Rozsáhlá práce Příspěvek rozšíření druhů Taraxacum v jižní části Čech I - III je vaše dílo?
Jsem jejím spoluautorem. Spolu s ostatními autory se pampeliškami zabýváme už skoro 15 let. Shromažďujeme údaje o jejich rozšíření pouze v jižním Čechách. Zde evidujeme na 100 druhů. Výzkum je velmi obtížný, protože se dá dělat jen 14 dní až 3 týdny v roce, kdy pampelišky kvetou a mají znaky, podle kterých je můžeme určit. Pozdější letní listy, například, se už mění a nelze podle nich druh zjistit. Takže v krátkém období květu je hodně práce, my si to období prodlužujeme tím, že pak jedeme na Šumavu, kde nastupuje kvetení později a kde můžeme opět ještě 2-3 týdny strávit výzkumem. Pak už možnosti pro daný rok končí. Jednotlivé druhy pampelišek se od sebe velmi těžko rozlišují, mají málo výrazné charakteristické znaky, je potřeba je dobře znát a umět pozorovat.
Pro mě je pampeliška jako pampeliška. Říkala jsem si, že ty nízké pampelišky jsou výsledkem toho, že se tam hodně šlape a že neměly podmínky pro růst.
Je to jiný druh, dokonce jiná sekce. Jednak pampeliška není tak konkurenčně silná, je utlačovaná travami...
...to bych neřekla!
Jistě, vy byste to neřekla o pampeliškách rostoucích na loukách. Jenže tyhle pampelišky těžko hledají místo, kde by mohly vyklíčit. Na louce s hustě zapojeným travním podrostem, tam se nedostanou k zemi. Takže šanci mají na pěšinkách, kudy chodí lidé, tam už konkurenci nemají. Sešlap jim tedy nevadí, naopak to stanoviště využívají.
Víte, nad čím mi zůstává rozum stát? Často je vidět asfaltový chodník, na kterém se udělá boule, pukne a vyraší pampeliška. Co je to za sílu?
To je ohromná síla, která rostlinu žene ke slunci. Semínko se tam dostalo před asfaltováním. Je potřeba si uvědomit, že rostliny se rozmnožují v miliardách semen, která pokrývají střechy, okapy, chodníky, ale vyklíčí jen tam, kde mají šanci k životu. I když je to pod asfaltem.
Václav Chán se věnoval studiu rostlin plných 50 let. Aktivně působil ve strakonické organizaci Českého svazu ochránců přírody. V polovině letošního února neočekávaně zemřel ve věku nedožitých 80 let.
