Vzít účast v jejich radosti...
Českobratrská církev evangelická v těchto dnech slaví - připomíná si už devadesát let od svého vzniku. Na páteční koncert do Betlémské kaple přijal pozvání i kardinál Miloslav Vlk, hlava katolické církve v Česku.
Eva Hůlková: Eminence, vy jste přijal pozvání na část těchto oslav, řekněme - z osobních důvodů a z "titulu své funkce". Proč?
Miloslav Vlk: Už od II. vatikánského koncilu v šedesátých letech se rozvíjí velice aktivně ekumenismus. A moje účast na oslavách 90. výročí založení Českobratrské církve evangelické je projevem a součástí našich ekumenických bratrských vztahů. Jestliže jedna církev má takovéto výročí a raduje se z toho, tak ekumenismus znamená: vzít účast v té jejich radosti... A proto se účastním. I z osobních důvodů, protože s Českobratrskou církví evangelickou mě poutají i osobní vztahy - k bývalému senioru této církve Pavlovi Smetanovi, i k současnému vedení. Ale také i z důvodů církevních: že je to krok ke společenství a k uskutečnění ekumenického dialogu a ekumenických vztahů.
Eva Hůlková: Jak byste charakterizoval vztahy, které jsou tady u nás v Česku mezi katolíky a evangelíky?
Miloslav Vlk: Ty vztahy se rozvíjejí od pádu komunismu, za posledních dvacet let. Protože v době komunismu nebylo komunisty pozitivně viděno, když se církve spolu - teď to dám do uvozovek - " paktovaly". Protože žádnou mezicírkevní jednotu komunisté nechtěli! I když hlásali: "Proletáři všech zemí, spojte se!", tak nehlásali: "Církve všech zemí, spojte se!". Takže ty kontakty na nejvyšší rovině byly jaksi méně rozvinuté. Spíše kontakty byly na té bázi nejnižší, že věřící různých církví se spolu scházeli a spolu modlili. Po pádu komunismu se rozvinuly právě zvláště osobní vztahy mezi jednotlivými křesťanskými církvemi. Dialog se projevuje konkrétně zvlášť v lednu, kdy jsou Týdny modliteb za jednotu křesťanů, a katolická církev právě proto přeložila své každoroční lednové zasedání do Prahy, abychom se všichni biskupové mohli účastnit společné bohoslužby s ostatními křesťanskými církvemi.
Eva Hůlková: Jak by znělo vaše přání pro evangelíky u nás v Česku k tomu jejich významnému výročí?
Miloslav Vlk: My máme jako církve mnoho společného. A abychom tento společný základ, který nás nedělí, spolu dokázali naplno žít: Písmo svaté, společenství v Duchu svatém se zmrtvýchvstalým uprostřed nás, společné Věřím, modlitbu Otčenáš. Takže abychom dokázali na tomto základě, který je nerozdělený, spolu žít.
