Vlha pestrá

Česká republika leží na okraji areálu rozšíření tohoto teplomilného druhu a tak, máme-li to štěstí, můžeme se s vlhou setkat v teplejších oblastech našeho státu, zejména na jižní Moravě. Celková početnost na území našeho státu však nepřesahuje několik málo desítek hnízdících párů.

Vlha je velmi dobrý a obratný letec. To souvisí s potravou - vlha se živí hlavně létajícím blanokřídlým hmyzem, jako jsou včely a vosy; často loví také vážky. Kořist chytá v letu a pro lov tak rychlé kořisti je obratný let nezbytnou podmínkou. Vlha je také skvěle vybavena pro lov kořisti se žihadlem, vosu nebo včelu dokáže chytit do špičky zobáku a velmi obratně ji zbavit žihadla, vyhne se tak štípnutí. Pro tuto potravní specializaci nemají vlhu v oblibě především včelaři, nutno však poznamenat, že vzhledem k její vzácnosti nemůže vlha napáchat významnější škody. Zcela oprávněná je přísná zákonná ochrana, které se vlze dostává. I tak se čas od času setkáváme s tím, že vlhy jsou člověkem pronásledovány. Před několika lety byla na Slovensku jedna kolonie vlh místními včelaři zlikvidována včetně mláďat ve hnízdech.

Vlha je společenský pták a hnízdí v koloniích ve společnosti dalších příslušníků vlastního druhu. Kolonie si zakládá ve starých pískovnách, březích a podobných místech, která nabízejí kolmé písčité nebo hlinité stěny. Do nich vlhy hloubí hnízdní nory, na jejichž konci je kotlinka s vlastním hnízdem. K hloubení nor používá vlha nohy a pomáhá si i zobákem. Na hnízdišti se vlhy chovají poměrně nenápadně, častěji je můžeme zaznamenat spíše díky jejich jemným hlasovým projevům než přímo spatřit. Staří ptáci se ozývají, když přinášejí mláďatům potravu, a ta nedočkavě čekají těsně u vchodu do nory. Mláďata tráví v hnízdní noře 15 až 17 dnů, poté hnízdo opouštějí.

Hnízdní kolonie mohou čítat až několik desítek párů, abychom však viděli takovou kolonii, museli bychom cestovat nejlépe někam na Balkán. U nás jsou kolonie podstatně menší a často hnízdí jen několik málo párů pohromadě. Čas od času zahnízdí samostatný pár, třeba i daleko od hlavní oblasti výskytu, kterou je u nás jižní Morava. Bylo tak zaznamenáno ojedinělé hnízdění ve východních či jižních Čechách.

Vlha je přísně tažný pták, z našich hnízdišť odlétá do zimovišť v tropické Africe. I za tahu se projevují její vynikající letecké schopnosti, vlha za den urazí i 500 km. Na její cestě do zimovišť i při návratu zpět na hnízdiště na vlhu číhá množství nebezpečí, mezi nimi i člověk. Stále jsou země, zejména ve Středomoří, kde je lov jakýchkoliv ptáků běžnou záležitostí. Není tomu tak dávno, co byla vlha okroužkovaná na hnízdišti na jižní Moravě hlášena z Turecka jako střelená. Možná i to může přispívat k tomu, že početnost vlh na našich hnízdištích výrazně kolísá, ostatní příčiny, jako například počasí, však také nemůžeme vyloučit.

Základní údaje

Vlha pestrá (Merops apiaster) je nápadně pestrý pták velký v těle asi jako špaček. Charakteristický je delší zobák a do špičky prodloužená středová ocasní pera. Svrchu v přední polovině zbarvena hnědě, v zadní zlatožlutě; zespodu modrozelená se žlutým, zdola tmavě lemovaným hrdlem; přes oko je černá páska, čelo bílé a modrozelené. U nás se vyskytuje poměrně vzácně v teplejších oblastech, v otevřené krajině, většinou poblíž řek s hlinitými břehy, cihelnách apod. Živí se hmyzem, zejména blanokřídlým, který loví za letu. Koloniálně hnízdící druh. Jednotlivé páry si vyhrabávají hnízdní nory dlouhé 75 až 150 cm. V sezení na snůšce, která čítá 5 až 6 vajíček, a na péči o mláďata se podílejí oba rodiče. Hnízdí pouze jednou ročně. Zimuje v tropické a jižní Africe. Na hnízdiště se vrací v květnu, opouští je během srpna a první poloviny září. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.

Video: MOS, Adolf Goebel