Velššpringršpaněl

21. září 2010

Velššpringršpaněl je příbuzný špringršpaněla. Vznikl ve Walesu z místního typu slídičů. Vzhledem k uzavřenosti této oblasti vysokými horami zde byl po staletí chován v relativně čisté podobě. První zmínky o něm jsou už ze 16. století. Moderní čistokrevný chov však začal až od 20. století.

Popis: Středně velký, symetricky stavěný kompaktní pes. Hlava s mírně klenutou lebkou a vyjádřeným stopem. Čenich středně dlouhý, rovný, takřka kvadratický. Oči hnědé, středně velké. Uši poměrně malé, středně nízko zavěšené, tvarem připomínající vinný list, přiléhající k lícím. Krk dlouhý, svalnatý, bez laloku. Tělo nepříliš dlouhé, silné a svalnaté, s hlubokým hrudníkem a krátkou, mírně klenutou zádí. Končetiny nepříliš vysoké. Pohyb plynulý a mohutný. Ocas kupírovaný, kde je to povoleno, nízko nasazený, nesený pod horizontální linií. Srst hladká, přiléhavá, hedvábná a hustá, nikdy kadeřavá. Zbarvení jasně červenobílé.

Charakteristika: Pohyblivý, energický a pracovitý lovecký pes. Je mimořádně neúnavný a vytrvalý, schopný pracovat neúnavně mnoho hodin i v těžkém terénu a za nepříznivého počasí. Jako všichni španělé je přítulný a přátelský, ale o něco nezávislejší.

Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu a odpovídající, nejlépe lovecké zaměstnání. Srst je zapotřebí po každém návratu z terénu vyčesat. Nezbytný je důsledný výcvik v přivolání od útlého mládí.

Užití: Všestranný lovecký pes - slídič určený především k lovu pernaté zvěře, ale také králíků a dalších drobných zvířat, dobře vystavuje i aportuje. Příjemný společník.

Výskyt: Vzácnější než špringršpaněl, u nás chovaný převážně jen aktivními myslivci.

Možná záměna: Podobný špringršpaněl je větší, mohutnější a nevyskytuje se v červenobílé barvě.

pes: do 20 kg, 48 cm
fena: do 20 kg, 46 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.