Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou poslední velký krok na své několikaměsíční cestě ke spuštění do ostrého provozu.
Astrofotograf a stavitel automatických robotických observatoří Zdeněk Bardon z Rasošek u Hradce Králové má na své zahradě observatoř, která pracuje, i když astronom spí.
Základní síly, které drží pohromadě vesmír, stále dost neznáme. Další velkou nejistotu přinesly výsledky experimentu, který zkoumal takzvanou slabou jadernou interakci.
V pražském Národním muzeu můžete vidět oživlého plejtváka myšoka – nejen jeho kostru, ale také svaly a kůži.
Nový materiál sice potřebuje ke své funkci sluneční světlo, nemusejí to však být přímé paprsky, i když za jasné oblohy je jistě účinnější.
Možná jste fanoušky seriálu Teorie velkého třesku. Pamatujete si scénu, kdy se Leonard Hofstadter rozešel s Leslie Winkleovou, protože nesouhlasila s teorií strun?
Na začátku dubna hledali lidé Měsíc na obloze marně. Hned prvního dubna v 8.24 hodin totiž nastal nov, tedy fáze, kdy je Měsíc přikloněn k Zemi pouze neosvětlenou stranou.
Vědci až dosud předpokládali, že vnímání pachů hodně souvisí s kulturou, ke které patříme. Ale kupodivu nesouvisí. Na celém světě prý rozhodují čistě osobní preference.
Jakým vývojem prošla kosmonautika od Gagarina až k dnešním soukromým letům? O tom hovořil v Apetýtu publicista Tomáš Přibyl.
Forenzní architektura se zabývá případy, kdy lze pomocí analýzy stop v architektuře a veřejném prostoru dokazovat porušování lidských práv.
Hurvínek se do vesmíru vydá na palubě družice Planetum1. O jejím vyslání se ví už od loňského roku, speciální pasažér byl ale odtajněn až nyní.
Poklad na stříbrném Labi (4:50) – Objev Velikonočního ostrova (18:34) – Kniha: Einstein opět v Praze (23:18) – Slova bohů. Egyptské hieroglyfy, 2. část: Zapomnění (27:29)
Expedice je tentokrát o environmentální výchově, tedy k ohleduplnému vztahu k životnímu prostředí. Příroda je pro děti zdroj poznání a krásy.
Test na bázi biočipu z Akademie věd je stejně rychlý jako antigenní testy a stejně přesný jako PCR metoda. Nejen o jeho vzniku mluví vedoucí výzkumného týmu Hana Lísalová.
Před 5600 lety se ke starým Mayům, lovcům a sběračům ve střední Americe, dostala kukuřice. Podle studie v časopise Nature Communication ji přinesli přistěhovalci z jihu.
Plejtvák myšok v pražském Národním muzeu už není jen kostrou! Díky nové aplikaci ho uvidíte jako živého pod vodní hladinou. Poslechněte si celý Magazín Experiment.
Dovedete si představit, že tisíc tun posunete pouhou rukou? Podle vědců z pražské ČVUT to je teoreticky možné. V laboratořích zkoumají takzvané suberlubrikanty.
01:20 Jeskyně Velikonočního ostrova 15:42 Bez ruské kosmonautiky 24:57 Nebezpečné bílkoviny 30:51 Vnitřní kompas buřňáků 37:21 Embryo dinosaura 45:54 Jak si hrají ptáci?
