V Polné se dochovala celá bývalá židovská čtvrť
V Evropě není mnoho míst, kde se dodnes téměř zcela dochovaly bývalé židovské čtvrti. A vězte, že několik takových unikátů máme přímo u nás v Česku – například v Polné, v Boskovicích a v Mikulově. A právě tato tři města spolu s dalšími sedmi patří k místům, kde bylo v letech 2010-2014 opraveno 15 židovských památek – a to díky projektu 10 hvězd: Revitalizace židovských památek. My se teď vydáme do Polné v kraji Vysočina.
Záchrana židovských památek patří k hlavním úkolům Federace židovských obcí v České republice. Co se díky dotacím na projekt 10 hvězd opravilo v Polné, uvádí tajemník federace Tomáš Kraus.
„Federace židovských obcí začala rekonstrukcí synagogy již před čtrnácti lety. Nyní v této fázi se ještě doplňovaly některé prvky v interiéru synagogy, ale hlavním naším zájmem v této fázi byla rekonstrukce přiléhajícího rabínského domu.“
V rabínském domě jsou k vidění i různé historicky zajímavé prostory.
„V přízemí máme černou kuchyni, kde se pekl nejen chleba, ale také macesy na svátek Pesach. O kousek dál je schodiště do podzemí, kde je rituální lázeň mikve, která hrála a ještě stále hraje v židovském náboženství velice významnou roli, protože je to očista. Zejména ji používaly dámy, protože jednou měsíčně byla tato očista v rituální lázni povinná.“
Mikve v rabínském domě v Polné je částečně vytesána ve skále a patří k nejstarším v Česku. A jak vypráví architekt Jan Soukup, objevena byla až v průběhu rekonstrukce domu.
„Když se začalo, tak jsme věděli, že tam dole je nějaký prostor. A jak byl ten dům devastovaný, tak už tam byla díra, která napovídala, že by tam mohlo něco takového být.“
V rabínském domě můžeme vidět také zimní modlitebnu a několik expozic. Jedna z nich přibližuje historii místní komunity a další z nich se týká památek, jak připomíná Tomáš Kraus:
„Je tam ještě část, která představuje místní hřbitov, který sice není daleko, ale pro návštěvníky je možná zajímavá právě tato expozice, protože také ukazuje určitou historii, v jakém stavu se tyto památky nacházely a v jakém jsou dnes. To platí ostatně i o tom rabínském domě a o synagoze – zde je také zdokumentováno, v jakém stavu se všechny tyto objekty nacházely před nějakými nejenom 25 lety, ale i v 80. letech. Synagoga byla téměř před demoličním výměrem, kdy se parta místních nadšenců zasadila o to, že jí byla vyměněna střecha, a tím se ta budova zachránila.“
Synagoga se tedy dochovala dodnes, ale některé její stěny v interiéru zůstaly i po rekonstrukci neomítnuty. Tomáš Kraus to zdůvodňuje takto:
„Je to spíše záměr architektů, kteří poukazují na to, že ta synagoga tak, jak byla stavěna, má několik vrstev, že byla několikrát dostavována, předělávána, a v prvním patře se zachovaly dokonce unikátní výmalby.“
A architekt Jan Soukup k neomítnutým stěnám dodává:
„Záměr to je, protože jsme nevěděli, jak ty malby tam byly provedeny. Museli bychom si opravdu hodně vymýšlet, a tak jsme si říkali, že i to otlučení těch zdí je památka, a že je to sdělné lidem, aby si uvědomili míru devastace těch budov. Tak proto to tam zůstalo.“
Na závěr je ještě třeba dodat, že nejdůležitější část expozice v rabínském domě v Polné je věnována hilsneriádě a antisemitismu.
