V plesových střevíčkách sibiřským sněhem
Autorka knihy Sandra Kalniete je Lotyška, narodila se však v roce 1952 v sibiřském Toguru, do Lotyšska se dostala spolu s rodiči až v roce 1957. Vystudovala dějiny umění na vysoké škole v Rize, posléze významně působila ve straně Lidové fronty a v roce 2004 se stala první lotyšskou eurokomisařkou. Sandra Kalniete je autorkou dvou memoárových knih, z nichž poslední V plesových střevíčkách sibiřským sněhem byla přeložena jak do francouzštiny, tak němčiny; ve Francii dokonce získala Cenu čtenářů časopisu Elle.
Sandra Kalniete vypravuje čtenářům dojemný a hluboce zasahující příběh tří generací, příběh svých rodičů i prarodičů; na Sibiři byli její rodiče vyhnáni stalinským režimem. Na osudu své rodiny vylíčila dějiny Lotyšska ve dvacátých třicátých letech, stejně tak i Lotyška okupovaného komunistickým Ruskem i nacistickým Německem; vždy jen vražedným brutálním způsobem. Kniha je členěna do patnácti kapitol, je opatřena předmluvou, bibliografií i obsáhlým doslovem, který napsal Luboš Švec. Spisovatelka vypravuje s jemným ženským přístupem o ničivých časech stalinismu, o deportacích, o životě ve vyhnanství na Sibiři; všechny postavy prožívají těžký, tragický osud, mnozí z nich nepřežijí. Jen v akci Příboj v březnu 1949 bylo z Lotyšska deportováno více než čtyřicet tisíc osob, většinou žen a dětí. S touto masovou deportací byli odvlečeni i autorčini prarodiče, nazpět na Sibiř putovala i její matka, krátce předtím propuštěná.
Sandra Kalniete popsala nejen strastiplný rodinný příběh, ale i systematickou likvidaci lotyšské elity a násilnou sovětizaci; jen těžko lze najít v Lotyšsku rodinu, jejíž příbuzní by nezažili podobnou zkušenost, mnoho lidí, i celé rodiny, zmizelo v sibiřských táborech beze stopy. Autorka se smyslem pro charakteristický detail, se schopností popsat všední trpkou každodennost, obohatila text o četné dosud opomíjené skutečnosti a pokusila se je uvést do zcela nových souvislostí; v textu jsou použity dopisy, deníky psané během cesty na Sibiř, intimní osobní zápisky z dlouhého pobytu ve vězení i ve vyhnanství. 1. února 1950 si autorčina matka zapsala: Jsem nyní ve vězení v Kujbyševě a přemýšlím o tom, jak je to neobvyklé, sedí-li naprosto nevinný člověk ve věznici mezi všemožnými zloději a bandity (...). V předmluvě k českému vydání Sandra Kalniete napsala: Titul knihy V plesových střevíčkách sibiřským sněhem je odrazem jedné skutečné epizody. V předvečer deportace dostala má matka od svého bratra elegantní střevíčky s vysokým podpatkem, které se měly stát jejími jedinými botami v prvním roce na Sibiři (...).
V souvislosti s českým vydáním je třeba připomenout, že jde nejen o první překlad z lotyšské literatury za posledních téměř šestnáct let, ale kniha je také vynikající překladatelský debut mladého Michala Škrabala, který pečlivě revidoval a také korigoval nepřesné faktografické údaje. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1998 José Samarago kdysi řekl: Každý překlad je jen mrtvola sražená kamionem. Zdá se však, že jeho tvrzení nedávno vydaná kniha Sandry Kalniete v češtině jeho slova zcela vyvrací; překlad Michala Škrabala je o to cennější, neboť jde, slovy Milana Kundery, o malý jazyk malé literatury.
Sandra Kalniete: V plesových střevíčkách sibiřským sněhem, nakladatelství Lubor Kasal (2005), český překlad Michal Škrabal
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
